My a média

Mgr. Ondřej Chvojka, Ph. D., archeolog Jihočeského muzea v Č. Budějovicích (viz foto), odborně připravil výstavu nejnovějších unikátních nálezů z jižních Čech, které pocházejí z doby bronzové 2200 – 800 př. n. l. Jižní Čechy se tehdy staly důležitým transportním územím, které spojovalo podunajské a alpské regiony na jihu s centrálními částmi Čech na severu. Významně se tu obchodovalo s mědí, základní surovinou pro výrobu bronzu. Dokladem obchodu v jihočeském regionu jsou nálezy tzv. depotů, hromadných nálezů bronzových předmětů, které většinou lemují předpokládané dálkové stezky. Přestože řada nalezišť a nálezů byla již objevena před vznikem profesionální archeologie či bohužel rozchvácena, v posledních letech se jihočeským archeologům podařilo zdokumentovat a zachránit řadu unikátních nálezů, a to i za přispění laických nálezců. Ve vodňanské galerii jsou nyní vystaveny bronzové hřivny, sekerky, srpy, šperky aj. ze sbírek několika jihočeských muzeí. Nechybí depot hřiven, objevený 25. července 2007 u Křtětic. K výstavě byl vydán velmi zdařilý katalog. Pro školy je připraven program s promítáním. Za uspořádání výstavy patří poděkování Jihočeskému muzeu v Č. Budějovicích a jeho pracovníkům. Neváhejte a přijďte si prohlédnout poklady předchůdců Keltů z našeho regionu, a to až do 25. března 2012.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/2

Ozdobou měst s bohatou kulturní tradicí jsou často sochy a sousoší. Připomínají nám významné osobnosti a události, nebo představují umělecký počin bez bližších historických spojitostí. Mohou však skutečně zhodnotit estetickou úroveň vybraného místa. Žáci Věry Bělochové ze Základní umělecké školy ve Strakonicích objevili a vybrali několik veřejných prostranství ve svém městě, která považují za architektonicky nedokončená, poloprázdná i ostudná. Místa si vyfotografovali a ve škole z jednoduchých materiálů (barevného krepového papíru a králičího pletiva) vytvořili makety nových soch. Opět je vyfotografovali. Poté provedli fotomontáž ve svých PC a sochy „umístili“ na vybraná prostranství. Obrazově vytvořili nápaditou a hravou galerii „pod širým nebem“, která by mohla být vzorem i pro města další. “. Výtvarný projekt Věry Bělochové a jejích žáků (9 – 13 let) propojuje několik výtvarných technik a pohledů. Je velmi inspirující nejen pro výtvarníky i učitele výtvarné a estetické výchovy, ale pro nás všechny. Právem byl oceněn v mezinárodní soutěži „Lidice 2011“. Jeho hlavním cílem bylo nejen napodobit světové metropole, které se pyšní sochařskou výzdobou, ale především vzbudit zájem o veřejná prostranství nejen u dětí, ale i u dospělých.

Ve Vodňanech se nachází na zastavěné ploše 307 ha pouze 5 soch, pro každou je určena plocha 61,5 ha. Nejstarší a také nejoblíbenější sochou je sv. Jan Nepomucký na mostě přes mlýnský náhon v Mlýnské ulici. Její postavení inicioval vodňanský děkan Antonín Jan Vokoun kolem roku 1730. Socha svatého ochránce dobré pověsti byla spolufinancována z pokut za vzájemné urážky mezi měšťany. Sochařské a stavební práce prováděl mistr Vojtěch Větrovský se svými tovaryši. Socha byla zrestaurována v roce 2007. Naopak nejmladší vodňanskou sochu „Motýl na květině“ vytvořil akademický sochař Miroslav Hudeček z Říčan u Prahy v roce 1977 v prostoru před tehdy nově vybudovanou školou na Bavorovské ulici. Jeho manželka keramička Olga Hudečková zároveň vyzdobila vstupní prostor budovy. Manželé Hudečkovi při příležitosti 30. výročí otevření školy převzali od vedení města čestné občanství.

Výstava ve vodňanském infocentru připomíná i ostatní sochy v našem městě. Umožňuje se zamyslet nad sochařskou galerií Vodňan a zapojit se do ankety „Se sochou je hra. Výstava potrvá do 31. března 2012.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/2

Na počátku 40. let 20. století později velmi známý pražský výtvarník Vojtěch Kubašta zachytil na svém návrhu pohlednice Vodňan nejen dominanty náměstí - kostel a lékárnu, ale také tehdejší podobu studny a způsob čerpání vody z ní. Takto si ji uchoval také pan Rudolf Šimek ve svých vzpomínkách, o které se podělil se čtenáři Vodňanských novin v roce 1998. "Na běžnou denní potřebu odebírali občané bydlící v domech na náměstí vodu z pumpy, která bývala zakryta jakousi zeleně natřenou kapličkou s červenou střechou. Z krytu vyčnívalo litinové kolo na hřídeli, opatřené klikou, takže každý, kdo potřeboval vodu, mohl si ji doslova natočit." Blízká kašna byla tehdy napájena z tzv. pivovarského vodovodu. Ten byl vybudován po roce 1893 a voda do něho přiváděná pramenila v blízkosti Pražáku. Vodovod vedený podél staré cesty "Po Trubách" do Bavorovské ulice až na náměstí zásobil nejen vodňanský pivovar, ale především umožnil vybudování tzv. pumpiček a požárních hydrantů k odebírání vody. Obtížné zásobování vodou vedlo nejen k nízké spotřebě, ale také k patřičné údržbě o její zdroj. Pumpičky i kašna byly v zimě opatřovány dřevěným bedněním, aby byla voda k dispozici po celý rok. Pan Šimek popsal i samotné odebírání vody z kašny takto: "U kraje kašny byl instalován železný stojan s mříží, na kterou si ženy pokládaly dřevěné putny, uzpůsobené k nošení na zádech. V nich nosily vodu na praní." Tehdejší ženy by nám právem záviděly.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 2012/1

„Padám! Propadám se stále hlouběji a hlouběji do modravé hlubiny. Kontroluji na počítači svou hloubku, zastavuji pomalu svůj sestup a připravuji si fotoaparát. Alespoň na čas jsem součástí podvodního světa. Nádherné korálové útesy prosvětlené slunečními paprsky. Překrásný svět ticha. Velké i malé pestrobarevné rybky křižují mou cestu. Pomalu proplouvám kolem vší té krásy, je to jako by se zastavil čas. Nevnímám nic, jen to nekonečné ticho a krásu. Člověk si až tady pod hladinou uvědomí, co vše je potřeba nejen zkoumat, ale také hlavně chránit, vždyť ten překrásný podmořský svět je neuvěřitelně křehký.“

Mladá fotografka, potápěčka a bioložka Martina Balzarová z Teplic, v současnosti studentka Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích, se takto vyznává ze svých pocitů pod hladinou moře. Na výstavě svých fotografií „Podmořský svět : Tváře moře“ umožňuje návštěvníkům se setkat s podivuhodným a především barevným životem na mořském dně. Autorka zde zachycuje niternou a křehkou symbiózu živočichů a rostlin, umocňuje jejich vzájemnou důležitost pro existenci života a vede především k úctě a ochraně přírody. Její tvorba a činnost je inspirující nejen pro současné a budoucí potápěče, fotografy a zoology, ale i pro všechny milovníky barev, přírody a naší zeměkoule. Přijďte se „potopit“ do vodňanské galerie do 3. února 2012.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 2012/1

Na internetových novinách Srakonickonews.cz vyšel článek o vernisáži výstavy Klubu vodňanských výtvarníků.

Ve  Výběru - Časopisu pro historii a vlastivědu Jižních Čech 3/2011 vyšla recenze na knihu vydanou MaG Vodňany - Dita Křišťanová: DRUHÝ ŽIVOT JULIA ZEYERA.

MALEBNÉ MĚSTEČKO NA JIHU ČECH VÁS NA ZAČÁTKU ZÁŘÍ VTÁHNE DO REJE ŠERMÍŘŮ A KEJKLÍŘŮ, MŮŽETE SE PŘIPOJIT K HISTORICKÉMU PRŮVODU, PROGRAM PRO DĚTI JE ZAJIŠTĚN.

sobota 10. září 9.00–17.00 hodin

Přeneseme se společně do roku 1420, kdy do města přijíždí „sloup království českého a oud nejmocnější“, vladař domu rožmberského urozený pan Oldřich II. z Rožmberka a dává městu svolení mohutné hradby kolem celého města znovu vystavěti a zbudovati. Vždyť není tomu tak dávno, co právě jeho vojska je při obléhání tak hrubě poničila.

Dopoledne se uskuteční historický průvod městem a slavnostní ceremonie předání práva za výstřelů z kanonu. Zábavu zajistí divadelníci, šermíři i kejklíři.

Odpoledne odstartují Rytířské hrátky nejen pro děti. V průběhu celého dne zajištěny komentované prohlídky hradebního systému a města. Otevřeny budou běžně nepřístupné městské a soukromé historické památky.

KONTAKT
Město Vodňany
www.vodnany.eu

Městské kulturní středisko Vodňany
Tel.: +420 383 382 626
www.meksvodnany.cz

Infocentrum Vodňany
Tel.: +420 383 384 934
www.infocentrumvodnany.cz

Tim, červenec - srpen 2011, str. 21., FOTO: Pavel Hrdina

Z období třetihor

V místech, kde vznikají nedaleko Vodňan na Strakonicku nové pískovny, nalezli dělníci vzácný objev. V zemi při těžbě štěrkopísku objevili zkamenělinu dřeva z období třetihor (na snímku vzácnou zkamenělinu drží kurátor muzea Miloslav Vaněček).

Těžaři nález okamžitě předali vodňanskému muzeu. Sedmdesát centimetrů dlouhá zkamenělina těžká přes dvanáct kilogramů teď bude k vidění v muzeu, ale přes celé prázdniny v infocentru na náměstí Svobody. Objev už zkoumali i muzejníci z Písku, kteří ani sami ve svém Prácheňském muzeu žádný takový exponát nemají. Potvrdili, že jde o zajímavý nález. Vodňanské muzeum jej zařadí do své expozice věnované geologii.

V infocentru jej můžete vidět denně od 9 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin.

(vj)

Zkamenělinu drží M. Vaněček

Foto: Ladislav Němec, MF DNES