Archiv aktualit
Autor nejen Slabikáře
Všichni jsme se učili číst a možná si občas s vděčností vzpomeneme na ty, kteří nás vedli při zapamatování prvních písmenek. Historie učebnic čtení je bezesporu velmi bohatá. První tištěné slabikáře u nás pocházejí z 16. století. Jan Amos Komenský vytvořil vynikající pomůcky - Živou abecedu ve spisu Schola ludus (1656) a první obrázkovou knihu pro děti a mládež - Orbis pictus (1658). V povědomí pamětníků se však uchovává především slabikář, který pravidelně otevírali v první třídě. Zcela zapomenuti jsou autoři metodiky a textů. Vzpomínky patří především barevným obrázkům, které nás přibližovaly k pochopení čtenářské dovednosti. Mezi takto nezapomenutelné autory patří také malíř Václav Junek. V letech 1954 – 1975 vyšel šestnáctkrát jeho „červený“ Slabikář pro 1. ročník základních devítiletých škol. Hlavní hrdinku Emu, která má mísu, a její mámu, která mele maso, si vybaví snad každý, kdo tenkrát chodil do školy. Filmový představitel malíře Václava Junka to důležitě připomíná v oblíbeném hrabalovském filmu Slavnosti sněženek. Vynikajícího kreslíře Slabikáře, dobrodružných knih pro mládež, sešitů edice Statečná srdce nakladatelství Růže i komiksů Rychlých šípů, když pan dr. Jan Fischer nebyl k zastižení, připomíná výstava ve vodňanské galerii do 18. září 2016.
J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, srpen 2016
Cit i přesnost vkládá David Valenta do krásných modelů památek
VODŇANY - Patnáctiletý David Valenta se před pár týdny rozloučil se základní školou. Chodil na Bavorovskou. Po prázdninách nastoupí na stavební průmyslovku v Českých Budějovicích. Baví ho totiž rýsování a architektura. Možná by se mohlo zdát, že tyto dvě záliby spolu nesouvisí. Zdání ale klame. A David o tom něco ví. Bylo to právě na základní škole, kdy v sedmé třídě začal s kamarádem Ondřejem Sklářem sestavovat 3D modely hradů a zámků. Modelařina tohoto typu v sobě skrývá nejen architekturu, ale i naprostý cit pro přesnost.
Těsně před prázdninami se náhodou potkala ředitelka vodňanského muzea a galerie Jitka Velková s Davidovou maminkou v obchodě. Ředitelka Davida chválila, že je šikovný, protože měla možnost vidět ho i při práci při skládání origami v galerii. A maminka se mimochodem zmínila, že to bude asi tím, že David sestavuje modely historických památek. Slovo dalo slovo, a protože je ředitelka Velková ženou činu, domluvila se s mladým mužem, aby v galerii uspořádal pro letní sezónu výstavu svých modelů. Jeho práce jsou k vidění až do 18. září a rozhodně stojí za prozkoumání. Zejména detaily na papírových stavbách. Člověku až vrtá hlavou, jak tak titěrné součásti může vůbec slepit k sobě. S Davidem jsme si dali schůzku přímo v galerii. Vytáhli jsme ho sice s prázdninového relaxování, ale on toho využil a donesl na výstavu další modely. Doprovázela ho babička Marie Valentová a desetiletá sestra Barbora. David je totiž málomluvný, a tak babička ledacos řekla za něj. Třeba, že u ní v domě v přízemí má svůj sklad modelů a svou pracovnu.
Davide, jak se stalo, že jsi najednou v sedmé třídě přišel na chuť skládání modelů z papíru?
Byl to nápad Ondry Skláře. Začali jsme spolu, ale jeho to časem přestalo bavit a já u toho zůstal. Vždycky se těším, až dostanu další model. Musí se kupovat, takže babičky a rodiče mají jasno, co mi kupovat k narozeninám, svátku a k Vánocům.
Když tedy dostaneš krabici s modelem, co se děje dál?
Makety musím kompletně rozstříhat, naohýbat jednotlivé spoje a slepit. Občas se stává, že výrobce na modelech nenapíše, že se jednotlivé strany musí několikrát zkopírovat, a když na to nepřijdu, je problém. Je to práce na desítky hodin.
Jak dlouho trvá, než sestavíš takovou Červenou Lhotu, Hlubokou...?
Tak týden. Ale posledním mým počinem byl Pražský hrad a na tom jsem dělal od letošního ledna vlastně do zahájení výstavy. Nejhorší jsou pro mě okna ve střeše. To je opravdu nejtěžší. Zabrat mi dala i Trója kvůli složitému schodišti.
Vystavuješ modely nejznámějších hradů a zámků, ale nikde nevidím památky ze Strakonicka. Třeba zámek v Blatné, strakonický hrad, něco z Vodňanská.
Blatenský zámek, vypadá to, dostanu jako dárek od babičky. Jinak jsme ale my modeláři závislí na tom, co výrobci nabízejí. Strakonický hrad k dispozici není. Jeden model jsem si propočítal, narýsoval, vystříhal a sestavil sám, vilu Tugen-dhat. Teď se chystám skládat poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře.
Po prázdninách z tebe bude student stavební průmyslovky, myslíš, že budeš mít stále dost času na svůj koníček?
Doufám, že ano, rozhodně ho bude méně, protože studium asi nebude jednoduché. Nechci se ale své záliby vzdát, baví mě to.
Text a foto -kre-, středa 20. července 2016, Týdeník Strakonicko
David Valenta u svých papírových modelů, které jsou ozdobou vodňanské galerie. Kromě památek ale mladý muž sestavuje také menší modely, které vycházejí v časopise ABC. Různé kostelíky, auta a podobně. Babička Marie mimochodem zmínila, že v jednom vydání „ ábíčka " v 70. letech minulého století byl jako dárek sáček se semínkem. Dala jí ho kamarádka „Zasadila jsem ho a dnes mám na zahradě strom větší než náš dům, " směje se Marie Valentová.
Kresby dětí inspirované výstavou Václava Junka - Statečná srdce
V průběhu výstavy Václava Junka kreslí dětští návštěvníci obrázky, kterým je inspirací navštívená výstava. Prohlédněte si některé z nich.
Modelář David Valenta
Modelář David Valenta, nyní již bývalý žák 9. třídy ZŠ Bavorovská, poprvé vystavuje soubor více než padesáti hradů, zámků, turistických chat, ale i technických modelů a světových mrakodrapů od známých návrhářů papírových modelů ABC, Betexa, Papírový svět aj. Zálibě se věnuje asi tři roky. Architektonické modely ho přivedli také k záměru studovat Střední průmyslovou školu stavební v Č. Budějovicích. Po prázdninách mu přejeme hodně studijních úspěchů. Na návštěvníky se v městské galerii těšíme až do 18. září 2016.
Jitka Velková, Zpravodaj města Vodňany, červenec 2016
Napnuté plachty malíře Václava Junka
Ve vodňanské galerii byla otevřena výstava snad pro všechny generace, ale především pro přátele a milovníky přírody, zvířat, dobrodružné literatury a dalekých cest skutečných i těch vysněných. Zdálo se, že je rozhodnuto, že dílo malíře Václava Junka již budou znát jen blízcí příbuzní, přátelé, známí a několik znalců. Kurátorka Petra Čvančarová, malířova vnučka, její strýc – spisovatel Václava Junek ml. a Městské muzeum a galerie Vodňany se společně rozhodli to změnit! Umělec se narodil v Kladně a chudé prostředí, ve kterém vyrostl, nenasvědčovalo, že se stane ilustrátorem knížek, které se budou tajně s baterkou číst pod peřinou (Trosečníci ledového moře, Lovci orchidejí, Pouští a pralesem a mnoho dalších). Natož, že se několik generací prvňáčků bude podle jeho obrázků v „červeném“ slabikáři učit číst! V roce 1934 začal studovat Uměleckoprůmyslovou školu a po třech letech Akademii výtvarných umění v ateliéru významného umělce Jakuba Obrovského. Studijní cesty po Itálii, Řecku, Bulharsku, Turecku a Jugoslávii otevřely mladému výtvarníkovi obzory, které pravděpodobně zcela odpovídaly jeho skutečnému naturelu. Láska k vodě – moři a k plavidlům obřích rozměrů ho provázela po celý život. Neuvěřitelné technické znalosti o jejich stavbě přenášel do dobrodružných knížek i na obrazy z přístavů. Ne náhodou věnoval grafický hold mořeplavci Richardu Konkolskému, prvnímu Čechoslovákovi, který v roce 1975 na své lodi Niké obeplul zeměkouli. Stejnou uměleckou poctivost vkládal do dětských leporel a pohádek. Oblíbenými hrdiny jsou domácí, divoká i exotická zvířata. Žádné malé dítě není na pochybách, o které zvíře se vždy jedná. Věnoval se také komiksu. V roce 1941 během své práce v nakladatelství Melantrich musel dokonce zaskočit za Dr. Jana Fischera a nakreslit několik pokračování Rychlých šípů pro Mladého hlasatele. Toto spoluautorství však skončilo záhy zákazem vydávání časopisu. Malíř maloval, kreslil, věnoval se grafice. Dle pamětníků to vše dělal rád, s neuvěřitelnou pílí a až s dětským zaujetím. Prožil bohatý společenský život v Praze, na chatě ve Zbečně i na cestách. Znal se s řadou osobností, které vstoupily do historie české kultury. Hrabalovy Slavnosti sněženek ho připomínají bohužel jen epizodně. Uspořádání současné výstavy podpořil Jihočeský kraj, partnerství přijala Galerie Kodl a Rámování Čvančara a Houska. Pro návštěvníky je připraven barevný katalog, do kterého vzpomínku na svého otce napsal spisovatel Václav Junek ml. Malíř svůj vlastní dobrodružný život měl uložený v ateliéru na Václavském náměstí. K jeho vybavení patřil také model slavného klipru Thermopylae o délce 1,6 metrů, který je nyní vystaven společně s autorovými obrazy, ilustracemi, grafickými listy a knihami ve vodňanské galerii až do 18. září 2016. Srdečně zveme!
J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, červenec 2016
Darované poklady
V roce 2015 byly sbírky Městského muzea a galerie ve Vodňanech obohaceny o několik kovových předmětů z doby bronzové a z doby římské, nalezené detektory kovů v okolí města. Tyto artefakty spolu s dalšími podobnými nálezy, které byly získány do sbírek Jihočeského muzea v Č. Budějovicích a Prácheňského muzea v Písku potvrzují intenzivní osídlení oblasti dolního toku řeky Blanice (Vodňanska) v době bronzové, železné i římské. Takto nalezené historické kovové předměty se však často za účelem odborného posouzení k archeologům vůbec nedostanou. Informace o nich se ztrácejí a nemůže tak dojít k cenným změnám našich představ o životě v určených obdobích. O to významnější je spolupráce s amatérskými badateli, kteří své nálezy přinesou nejen archeologovi k posouzení, ale podělí se i o velmi přesné nálezové okolnosti. V městském muzeu (synagoze) jsou nyní vystaveny již předměty určené i odborně popsané a především za tím účelem darované vodňanskému muzeu nálezci – panem Zdeňkem Křížem a panem Jaroslavem Biehunkem. Děkujeme! Další nalezené a darované předměty jsou nyní konzerovány. Spolu s archeology – Jiřím Fröhlichem z Písku, doc. Ondřejem Chvojkou, Ph.D. a PhDr. Petrem Zavřelem z Jihočeského muzea i Ing. Mgr. Markem Parkmanem z Prachatického muzea, kteří napomohli popsání předmětů, jejich publikování i vystavení, můžeme jen doufat, že se nadále bude dařit dokumentovat a pro muzejní sbírky zachránit další kovové předměty z Vodňanska. Výstavka potrvá do 30. září 2016.
J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, červenec 2016
Nekonečný kalendář vodňanských výtvarníků
Městské muzeum a galerie Vodňany ve spolupráci s Klubem vodňanských výtvarníků vydalo první vodňanský nástěnný kalendář. Osm výtvarnic a devět výtvarníků představuje sebe a vybraná díla, převážně inspirovaná naším městem, jeho okolím i životem v něm. Spektrum výtvarných technik je až neuvěřitelné – malba akrylem i olejem, perokresba, linoryt, lavírovaná kresba, fotografie, dřevořezba i keramika. Kalendář není na pouhý jeden rok, ale i na dobu Vámi zvolenou, snad téměř nekonečnou. Kalendář byl vydán za finančního přispění Jihočeského kraje v rámci dotačního programu Podpora muzeí a galerií. Nekonečný kalendář ročních období a měsíců „Vodňany a jejich výtvarníci“ tvůrci představí v sobotu 23. července 2016 v 16,00 hodin při příležitosti vernisáže Vodňanských výtvarných dnů 2016 ve sloupové síni Městského úřadu. Srdečně zveme!
Cena: 150 Kč
Fotografie z vernisáže
V neděli 3. července 2016 proběhla vernisáž výstavy Václav Junek - Statečná srdce. Prohlédněte si fotografie.
Divadelní vystoupení Zlatý kolovrat
Divadelní vystoupení Zlatý kolovrat - hraje DěS = Dětské studio Český Krumlov pod vedením Jany Procházkové na Muzejní noci 2016.