Archiv aktualit

Řadu sborníků Městského muzea a galerie ve Vodňanech nejnověji doplnila dvanáctka. Vpravdě poněkud silnější, ač panovaly oprávněné obavy z tíživějších dopadů nedávných dlouhodobých uzávěr studoven archivů a knihoven na zamezení šíření nemoci covid-19. Převažují proto příspěvky, věnované hmotným pamětihodnostem, a ubylo takových, které bývají vystavěny na výpovědi pramenů písemných.

Svazek 14 článků od 16 autorů je věnován památce pana Jiřího Pazdery (1933 – 2020), někdejšího ředitele a poté laskavého spolupracovníka MaG Vodňany, na něhož s úctou a vděčností vzpomínáme. Archeologové se zaměřili na nálezy z blízkého okolí i dosud neurčené předměty ve sbírkách muzea, také na výzkumy z let 2016 a 2017 na náměstí Svobody a v prostoru polikliniky přímo ve Vodňanech. Zaujmout mohou výsledky zkoumání výpustí z Metelského a Dřemlinského rybníka taktéž z muzejních sbírek, anebo pojednání o zdejší židovské rodině Brocků/Broků s rodokmenem a s fotografiemi i překlady textů náhrobků. Oddíl hmotných památek uzavírá příspěvek k vývoji symboliky města Vodňan.

Fotokopie a překlady dokumentů přibližují nález historických písemností v baňce farního kostela v Chelčicích roku 2016. Určité drobnosti vodňanského původu dokládají počátky úcty mariánského obrazu v kapli sv. Ducha u Vlachova Březí, kam před mnoha desítkami let Vodňanští putovali o svatodušních svátcích. Dopisy městského úředníka J. K. Haeringa Karlu Havlíčkovi (Borovskému) z nové edice jeho korespondence ukazují jinou tvář zdejší společnosti v revolučním roce 1848. Další články pojednávají o rodových vazbách prvorepublikových agrárních politiků Rudolfa Berana a Františka Machníka, bratranců ze Strakonicka, o návratu vodňanského občana Josefa Brože z koncentračního tábora Buchenwald nebo o společenství holičů, kadeřníků a vlásenkářů ve Vodňanech.

Předposlední příspěvek rozebírá vyobrazení dudáka v díle zdejšího rodáka Antonína Waldhausera. Poslední se vydává po jihočeských stopách spisovatele J. Š. Baara a jeho příbuzných do Putimi a do Bavorova. Sborník pro poučení i pro potěšení z nových poznatků a souvislostí si lze pořídit ve vodňanském infocentru.

Sp.

Fotograf František Dostál z pražských Vršovic rád vzpomínal na všechny prázdniny a Vánoce, které prožil u své vodňanské babičky v Beránkovně, i na nezapomenutelný rok 1945. O svých zážitcích nejen vyprávěl, ale často je publikoval v novinách a svých proslavených „Fotořečištích“. Psal do Jihočeských listů – deníku i Zpravodaje města Vodňany. Proslavil se především vtipnými snímky lidí a jejich psích kamarádů. Před sedmi lety si je mohli zájemci prohlédnut i ve Vodňanech. Byl vždy skromným umělcem a přátelským člověkem. Právem mu přináleželo ocenění ministra kultury za celoživotní přínos amatérské fotografii v roce 2008. Se světem, který měl rád, se ve svých 84 letech navždy rozloučil v pondělí 5. prosince 2022. Čest jeho památce!

Foto Jaroslav Mašinda

Městské muzeum a galerie Vodňany již tradičně vydalo nový kapesní kalendářích s fotografií obrazu ze své výtvarné sbírky. Pro rok 2023 se s výběrem nemuselo váhat. 130. výročí narození akademického malíře Václava Štětky, který v našem městě žil téměř čtyřicet let a především tvořil, určilo podobu kalendáříku. Přesto překvapivou. Malíř rybářů a výlovů je také autorem řady zátiší s kyticemi čerstvě natrhaných květin, které rozkvetly v tehdejších vodňanských zahrádách. Kalendářík s Kyticí jiřin jistě potěší sběratele či poslouží k rychlé orientaci ve dnech po celý blížící se nový rok. Letos byl vydán s dalšími obrazy Václava Štětky také nástěnný kalendář 2023, který si lze prohlédnout či zakoupit v infocentru a městské galerii.

J. Velková

Dne 9. listopadu 2022 nás opustila paní Marie Pencová, rodačka z Truskovic. V letech 1994 – 2000 patřila do kmenového kolektivu pracovníků vodňanského muzea a galerie. Podílela se především na zajišťování výstav v synagoze a péči o sbírkové předměty. Nadšeně uvítala otevření nového turistického infocentra v roce 2000 a stala se krátce jeho první stálou pracovnicí. V důchodu dle potřeby brigádně vypomáhala jako pokladní a průvodkyně v muzeu, připravovala a vedla poznávací zájezdy. Po ukončení pracovní spolupráce v roce 2009 ráda navštěvovala vernisáže a cestovatelské přednášky. Byla velmi aktivní ženou po celý život – dlouholetou členkou Českého červeného kříže a Sboru dobrovolných hasičů Vodňany. Byla skvělou řidičkou a v seniorském věku si zamilovala cykloturistiku. S chutí si zazpívala na lidové slavnosti Konopická svatba i při poslechu oblíbené dechovky v rozhlase. Na tradiční vánoční besídce v městské galerii jsme se vždy těšili na její vynikající koláče a řízky. Žila ráda a ráda rozdávala radost. Čest její památce!