Tradiční adventní výstava širokého spektra výtvarných technik. Vystavená díla jsou prodejní.

Sbírka PhDr. Františka Kotěšovce, odborného pracovníka Státního okresního archivu v Prachaticích.
Pro vznik tradice jesliček – betlému – měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození. Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše. (viz https://cs.wikipedia.org)

13,00 - 17,00 výtvarné dílny Klubu vodňanských výtvarníků
Karel Burda - analogová fotografie
Jana Fiedlerová - tavná pistole
Míla Kadoch - fotokoutek
Alena Králíčková - akryl
Jaroslav Muchl - řezbařina
Zuzka Návarová - čokolína
Eva Smolíková - tisk přírodninami na látkové ozdoby
Eva Veselá - akvarel
15,00 - 15,30 téměř první vystoupení Komorního pěveckého souboru ZUŠ Vodňany pod vedením Přemysla Filouse

Dílo akademického malíře Václava Štětky (1893 – 1982) je stále bezesporu inspirující pro milovníky jihočeské krajiny a zdejší rybářské tradice. Figuralisté oceňují zpracování a dynamiku postav při výlovu a rybáři obdivují přesnost vyobrazení každého rybníku. Letošní výroční výstava Štětkových obrazů by nevznikla bez laskavých výpůjček zejména soukromých sběratelů i veřejných institucí – Alšovy jihočeské galerie Hluboká nad Vltavou a Prácheňského muzea v Písku. Jihočeský kraj z dotačního programu Podpora kultury přispěl na tiskovou propagaci výstavy včetně bulletinu i na vystoupení s mezinárodním obsazením hudebníků. Všem přináleží poděkování. Výstava obrazů rybníků a rybářů je rozšířena o soubor autorovo oblíbených kytic a také obrazů Cyrila Chramosty z nově adjustovaného souboru z původní výzdoby vodňanského kulturního domu, který si bude na podzim připomínat padesát let činnosti.

V rámci Mezinárodního dne muzeí VSTUP VOLNÝ v expozicích Městského muzea a galerie Vodňany.

Protivínský rodák i starousedlík Josef Milota se narodil 11. 4. 1938. Krajinomalbě se začal věnovat již v mládí, ale touha létat ho přivedla nejprve do pilotní školy v Kremnici. Osud však zasáhl jinak a tak po vyučení ve strakonické zbrojovce nakonec maturoval na střední průmyslové škole strojnické v Písku. Ale láska k malování se nakonec prosadila, když během vojenské základní služby v Táboře navštívil výstavu Františka Líbala. Zůstal okouzlen a zatoužil malovat jako tento uznávaný krajinář. V průběhu času se Mistr Líbal stal nejen jeho učitelem, ale i dobrým přítelem.

V rámci Mezinárodního dne památek VSTUP VOLNÝ v městské galerii - otevřeno 9 - 12, 13 - 17 hodin.

Vzpomínka na malíře ze Slaníku.

Prohlídka výstavy s kurátorem výstavy a archeologem Mgr. Danielem Hláskem, Ph.D.

Hradiště doby bronzové (cca 2000 - 800 let př. Kr.) patří k nejstarším lidským výtvorům, jejichž pozůstatky lze doposud spatřit v reliéfu krajiny jižních Čech. Na výstavě bude prezentován výběr nejzajímavějších hradišť - detailně Hradiště u Písku, Bechyně, Dívčí Kámen, Voltýřov, Vrcovice a Skočice. Vystaveny budou také archeologické nálezy z některých lokalit a model Skočického hradu.
Kurátorem výstavy je archeolog Mgr. Daniel Hlásek, Ph.D.

Cisterciáci utvářeli evropskou kulturní krajinu jako žádná jiná skupina ve středověku. Na nejvyšší úrovni znalostí své doby vytvořili nové typy krajiny a rozšířili je po celé Evropě. To je na mnoha místech patrné i dnes. Receptem na úspěch cisterciáckých mnichů bylo navazování kontaktů a pravidelná výměna zkušeností. Byli to aktivní Evropané a zanechali trvalou stopu v naší kulturní krajině.
Po stopách "bílých mnichů" dnes Cisterciácká cesta opět spojuje lidi a krajinu našeho projektu - na více než 5 000 km. Základní evropský princip jednoty v rozmanitosti, podpořený společnými hodnotami, je vlastní cisterciáckým krajinám spojujícím Evropu. Nová trasa spojuje cisterciácké krajiny z Francie přes Německo do Polska, České republiky, Rakouska a Slovinska. Zde se můžete setkat s přeshraniční sítí, která již mnoho století před založením Evropské unie realizovala myšlenku jednoty v rozmanitosti.
Pěší turistika je nejpřirozenější, nejudržitelnější a nejekologičtější způsob poznávání. Pojďte objevit fascinující kus evropské kulturní historie na Cisterciácké cestě!
Komentovaná prohlídka s Mgr. Klárou Kavanovou Muškovou a Karlem Burdou.