Josef Záruba

Josef Záruba žije a pracuje v Soběslavi ...

Josef Záruba je především sběratelem zážitků z běžného života, které se snaží svým způsobem  přenést na malířské plátno. Jeho tvůrčí slovník je již od počátku založený na klasické olejomalbě. I když se v průběhu let měnil obsah prací, technika zůstává stejná.

Josef Záruba nevytváří obrazy nahodile, ale pracuje v určitých myšlenkových cyklech. Poslední dva cykly mají název Moji blízcí a Osudy.

V cyklu Moji blízcí „využil“ postav svých blízkých k zinscenování určitého příběhu, prostřednictvím kterého chce něco sdělit. Postavy jsou zde pouze prostředníky jak cíle dosáhnout. V cyklu Osudy se děj probíhající na plátně ve většině případů dotýká osob, které jsou zde ztvárněny. V prvním případě je věrná podoba účinkujících figur druhoplánová, nepodstatná. V druhém případě, v cyklu Osudy, hraje důležitou roli.

To je také důvod, proč musí malíř s konkrétními postavami pracovat citlivě a hlavně pravdivě.  O těžkosti tohoto úkolu se přesvědčil ihned při koncipování prvního obrazu z tohoto cyklu s názvem Víťa. Víťa je mentálně postižený chlapec. Josef Záruba se pokusil vyjádřit svůj názor na způsob myšlení takových lidí. Postavu chlapce ztvárnil jakoby ztracenou v prostoru, jako člověka žijícího ve „svém“ světě. Ale jak sám říká, možná je všechno úplně jinak.

Obrazy jsou malovány velmi realisticky. Někdy až hyperrealistická technika použitá ve výrazu figur pomáhá autorovi určit myšlenku celého děje.

J. Z. nemá umělecké, ale technické vzdělání. Protože se o umění zajímá od mládí, absolvoval desítky výtvarných dílen při NG, workshopů... Patnáct let pracoval jako projektant. Po roce 1989 se věnoval výtvarné činnosti profesionálně. "Věci" z té doby jsou převážně komerční. Vystavovat začal po dlouhé odmlce až v roce 2006. Do současné doby absolvoval okolo 30 výstav.