Retrokresby Mgr. Jana Heřmana 

Autorem zde vystavených retrokreseb je malíř a grafik Mgr. Jan Heřman. Narodil se 24. září 1955 v Českém Šternberku, kde začal chodit i do školy. V roce 1964 se rodina přestěhovala do Prahy, kde prožil většinu svého života. Do Českého Šternberka se vracel jako student uměleckoprůmyslové školy /SUPŠ Praha /i jako vysokoškolák, neboť se cítil být vždy „Šternberákem“. Jeho předci jsou v Českém Šternberku písemně doloženi již za Marie Terezie. První Heřman-Hermann se v Posázaví objevil v roce 999 jako opat Ostrovského kláštera u Davle, kterého sem povolal český kníže, z Německa. Během Heřmanových studií na střední škole /1971  ̶  75/ zde vznikla celá řada realistických krajinomaleb v technice tempera. První svou olejomalbu „Cesta prvních kroků“ namaloval v roce 1976. V následujících letech 1977  ̶ 79 zde uspořádal tři velké výstavy obrazů. Pak vystavoval už jen v Praze a v zahraničí. Po maturitě mu byla nabídnuta roční stáž v Československé televizi, ale kariéru na realizacích Dietlových seriálů rychle zatratil a raději se přihlásil na vysokou školu. Během studií na Universitě Karlově v Praze se pod vlivem svých profesorů  ̶  malíře Zdeňka Sýkory, grafika Miloslava Polcara a sochaře Kurta Gebauera  ̶  záhy odklonil od poznané a řemeslně zvládnuté realistické tvorby, aby si vytvořil svůj vlastní výtvarný jazyk a osobitý styl. Jeho obrazy a grafika se tím staly snadno rozpoznatelné od ostatních tvůrců. Své volné umění (malbu a grafiku) vystavoval na více jak 20 výstavách doma i v zahraničí.

V roce 1982 dokončil Pedagogickou fakultu University Karlovy v Praze, na které vystudoval nejen výtvarnou výchovu, ale i obor český jazyk a literaturu pro SŠ. Své lingvistické zkušenosti využil pro řadu svých zaměstnání - pedagog, vedoucí kulturního střediska, odborný pracovník propagačního oddělení Národního technického muzea v Praze. Jako vedoucí kulturního střediska v Praze se zapojil do „Sametové revoluce“. Dokončil činnost kroužků a souborů a dne 30. června 1990 zamkl středisko a odešel na „volnou nohu“ jako výtvarník. Vstoupil do „Sdružení mladých výtvarníků“ při galerii u Řečických v Praze.  Konečně se mohl věnovat tomu, co vystudoval, co ho bavilo a pro co měl i nadání. Při své výtvarné činnosti působil řadu let i jako pedagog. Věnoval se malbě, kresbě a grafice, krátce počítačové a propagační grafice. Po roce 1990 i interiérové tvorbě, za kterou obdržel několik mezinárodních cen. Ke zdařilým interiérům patřily např. Club a kavárna CRACEN, boutique EVEN, či interiéry hotelu REGINA Praha. Zde měl i řadu let stálou expozici svých maleb. Bohužel většina jeho malířských prací putovala, nenávratně do zahraničí, kde dělá mnoha lidem radost. Zůstaly jen ty vzpomínky, přátelství a pocit částečného zadostiučinění. Nikdy mu nešlo o budování vlastního „pomníku slávy“. Jeho práce se nacházejí od Austrálie, Japonska, USA, Izraele, řeckého Rhodosu, Malorky, až po Evropu. Jen 2/3 jeho obrazů a kreseb je zreprodukovaných.

Od roku 2005 se do rodného regionu vrací svými odbornými statěmi, články a retrokresbami Posázaví a Podblanicka. Historií hradů a šlechty se zabývá více jak 40 let. Podařilo se mu shromáždit obrovský soukromý archiv IKONOGRAFIE Posázaví – skeny maleb, kreseb, posázavských vedut, map a tisíce dobových pohlednic a amatérských snímků. Shromáždil řadu snímků básníka Josefa Václava Sládka, nadšeného „fotografa amateura“, který jezdil do Českého Šternberka na letní pobyty v letech 1879  ̶  1887.   Zmapoval a zkompletoval zatím jen asi tisíc dobových snímků a starých pohlednic posázavského fotografa ze Šternberk  ̶ Josefa Bartla (*1855  ̶ †1929), který v letech 1892  ̶  1920 vytvořil více jak 4.000 dobových fotek Posázaví. Josef Bartl nám fotograficky zdokumentoval výstavbu a přípravu „posázavské dráhy“, v letech 1900  ̶  1903 a zachytil řadu, dnes již zaniklých staveb. Tento rozsáhlý archiv ikonografie  ̶  obsahuje více jak 30.000 položek. Heřmanův archiv využívají mnozí badatelé. Má tři internetové portály hrady-zriceniny.cz // Fanklub České korouhve // jan.herman.399@facebook.com, kam pravidelně přispívá. Od roku 2009 každoročně vystavuje své kresby a studie (ideální rekonstrukce středověkých hradů, tvrzí, komend, dvorců a klášterů).

Pro týdeník JISKRA Benešov napsal více než 70 rozsáhlých studií formátu A3 doprovázených barevnými ukázkami z jeho archivu Posázaví. (Část je na internetu: JISKRA Benešov-historie „TOULKY“. Vydal a ilustroval několik knih, věnovaných historii Posázaví a Podblanicka. Další jsou v rukopisech a čekají na svého vydavatele.

Než přistoupí k práci na retrokresbě, prostuduje množství materiálů. Má tak i dobré znalosti z historie. Využívá konzultanty a spolupracuje s celou řadou historiků, archeologů a odborníků. Osobně poznal Dobroslavu Menclovou, Dobroslava Líbala, či Tomáše Durdíka. S archivářem a historikem PhDr. Jiřím Úlovcem, a dalšími badateli působil v „Klubu Šternberk“, který spravuje Muzeum v Ratajích nad Sázavou. Na tvorbě kresebných rekonstrukcí spolupracoval s řadou známých historiků, např. s PhDr. Josefem Sommerem, CSc., Ing. arch. Petrem Chotěborem, badatelem Milanem Štědrou ze Sázavy, PhDr. Josefem Bubeníkem, CSc., či pracovníkem Muzea Podblanicka ve Vlašimi  ̶  PhDr. Jindřichem Nuskem. Konzultanty mu jsou lingvista PhDr. Milan Harvalík, Ph.D. z Ústavu pro jazyk český AV ČR, regionalistka a geografka RNDr. Eva Heřmanová Ph.D., ikonograf PhDr. Vladimír Brych z Národního muzea v Praze, archivářka PhDr. Helena Klímová ze Státního ústředního archivu v Praze, genealogové PhDr.. Zdeněk Pokluda a Ing. Tomáš Kraft, či odborník na heraldiku a pečetě české šlechty Marek Rubeš. Bez desítek dalších nejmenovaných by takové množství retrokreseb asi nikdy nevzniklo.

Heřmanovy práce jsou trvale vystaveny na internetu:  hrady-zriceniny.cz / -galerie retrokreseb Jan Heřman /, kde je abecedně řazeno více jak 2 000 kresebných rekonstrukcí hradů a tvrzí (pod danými hesly jsou další vyobrazení objektů). Jan Heřman se také stará o Fanklub České korouhve, kde naleznete spoustu informací o turnajích, akcích historického šermu, výstavy, pozvánky na historické rekonstrukce bitev.  V roce 2009 vydalo Muzeum Podblanicka a ČSOP Vlašim jeho knihu Z ikonografie středního Posázaví I. Druhý díl je připraven k tisku. V roce 2013 vydal P. Mikota v Plzni Český Šternberk – stavebně historický vývoj hradu. Útlá knížečka (42 stran) je doplněna 120 kresbami, bohužel černobílými. Barevný dotisk byl zatím odložen. Na své vydání také čekají i knihy Posázaví v retrokresbách I. a II. díl. Do knihy Toulky dolním Posázavím II. napsal 4 rozsáhlé kapitoly, věnované historii Konopiště a jeho majiteli Františku Ferdinandu d´Este (vydala MF Praha). Studie Jana Heřmana si můžete pravidelně přečíst i v časopise Pod Blaníkem.

Jan Heřman vytvořil více jak 4.500 kresebných rekonstrukcí hradů, tvrzí, komend a klášterů.  Autor drží patrně český a světový primát. (Hovoří se o zapsání do České knihy rekordů a do Guinessovy knihy rekordů). To ale není jeho cílem. Pokud se mu podaří k danému objektu shromáždit dostatek věrohodných pramenů a dokumentů, začne uvažovat teprve o ideální kresebné rekonstrukci. Nejprve ji konzultuje s řadou spolupracovníků. Samotná kresba je jen špička „pomyslného ledovce“.

Autorova velká výstava retrokreseb byla uspořádána v roce 2010 v zámku Vlašim, která putovala do Votic. Několik let je možno vidět nové kresebné studie hradů Posázaví také v IC Sázava. Letos je to výstava inspirovaná aktuálním tématem 700. výročím narození římského císaře a českého krále Karla IV. „DOBA KARLOVA“. Jeho práce jsou nyní zastoupeny na putovní výstavě Jihočeské zříceniny, kterou připravil Národní památkový ústav v Českých Budějovicích.

Do Vodňan výtvarníka Jana Heřmana přivedl spisovatel historických románů Jan Bauer. Pro zdejší městské muzeum tak připravil výstavu Hrady a tvrze v jižních Čechách. Přeji každému, kdo výstavu navštíví, aby se mu vystavené retrokresby líbily.

Jana Jindráková

diskusní fórum:  janherman24@seznam.cz  // jan.herman.399@facebook.com