Majer Václav Alois - životopis z knihy Významní rodáci Strakonicka

Organizátor průmyslového školství. Ve svém rodišti navštěvoval první třídu podreálky, ostatní třídy vystudoval na Gymnáziu v Českých Budějovicích. Poté studium právnické fakulty. Po vykonání jednoroční vojenské služby s důstojnickou zkouškou vstoupil do teologického semináře, zde přijal řeholní jméno Alois. V r. 1881 vstoupil do řádu bosých augustiniánů ve Lnářích, od r. 1894 jeho převorem. Podle Raiffeisenova vzoru zde r. 1897 založil spořitelní a záložní spolek Vesnická spořitelna, jehož dlouholetým předsedou. Jako dlouholetý předseda odboru NJP pořádal kurzy pro rolníky, opatřil různé polní stroje a přednáškami a divadly se snažil získat peněžní prostředky k povznesení vzdělanosti a blahobytu lnářských občanů. Dlouholetým členem obecního zastupitelstva, zasadil se o restaurování kostelů ve Lnářích a Kocelovicích. Generální kapitulou v Římě zvolen II. Generálním definitorem celého řádu (1906) a generálním komisařem (1913), když rok předtím složil úřad převora. Později generálním vizitátorem a v r. 1925 opětně převorem kláštera. Za zásluhy o duchovní správu jmenován biskupským notářem (1906) a konzistorním radou (1922). Velmi aktivní v blatenském včelařském spolku, kde místopředsedou (1885-1892) a předsedou (1892-1907). Přispěl k reorganizaci Ústředního včelařského spolku pro Království české. Přednášky o včelařství, především o nových objevech, vynálezech a proudech tohoto oboru. Publikoval v Českém včelaři (1887-1907), kde řídil rubriku Obzor včelařský. V tomto tisku uveřejnil také povídku Školní včelín (1885-1889) a veršovanou povídku Usmíření (1926-1927). Autorem mnoha včelařských básní a znělek. R. 1887 vydal Písně včelařovy (s nápěvy Urbana). Za svou práci pro včelařství jmenován čestným členem Ústředního spolku včelařského pro království České a čestným členem včelařského spolku blatenského (1900). Psal i o jiných oborech, například o ovocnictví a rybářství. Ve stati O kulturních, hospodářských a politických poměrech v Čechách publikoval mnoho článků v americkém Katolíku pod pseudonymem A. V. Máj, z latiny přeložil Reguli sv. Augustina a její výklad od blahoslaveného Alfonsa z Oroka (1898) a vydal básně Nové jitro (1889). V Rajhradě u benediktinů vydal knihy veršů pro děti Stromek vánoční, Tajemství dětství Páně a Ježíšovy dítky (1884), autorem biblických vánočních her pro mládež Malí pastýři betlémští (1884), Tři králové (1885), Na útěku do Egypta (1887), Vyléčení (vše 1887), tiskem vyšly r. 1890. Pod pseudonymem Alois Klášterecký napsal  veselohru Včely (1898), aktovky Ženská otázka (1898), 1848 (1898). Též autorem veselohry Karlík tabáčník a dramatických básní Ruth, Vzkříšení, Epidemie a Tarsicius, tříaktového drama z dob křesťanských (1930). Veselohra Palackého dějiny (1896), která zůstala v rukopise, se ztratila. Autorem publikací Památka na dvoustoleté trvání založení kláštera lnářského (1884) a Dějiny osady lnářské (1923). 

Hankovec, Milan. Významní rodáci Strakonicka, Strakonice 2005, s. 199-200