Rudolfu Berkovi k narozeninám

Ve veřejných paměťových institucích, mezi které patří také vodňanské muzeum, se často setkáváme s nadšenci pro bádání v regionální historii. Jejich původní zájem, který může podmínit zkušenost z dětství či ze školy, potřeba najít určité informace v zaměstnání či pátrání po rodinné historii, může časem přerůst v celoživotní koníček a - ba co víc - ve skutečnou odbornost. Mezi takové badatele bezesporu patří pan Rudolf Berka.

 

Narodil se dne 12. června 1933 ve Vodňanech. Zde započal svá školní léta a dále ve studiu pokračoval na reálném gymnáziu v Prachaticích. Po splnění povinností základní vojenské služby začal v roce 1955 pracovat ve vodňanském Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém (VÚRH). Zájem o ekonomicky se rozvíjející obor rybničního hospodářství, výbornou schopnost třídit informace a skvělou jazykovou vybavenost uplatňoval coby vedoucí dokumentačního oddělení uvedeného ústavu od jeho vzniku v roce 1957 až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. Ve svém zaměstnání vyrostl v autora řady odborných rybářských publikací, z nichž některé sám připravil k vydání i v angličtině. Působil mimo jiné jako místopředseda výboru Evropské komise pro vnitrozemské rybářství (EIFAC) při FAO. Na svém pracovišti založil a byl dlouholetým výkonným redaktorem Bulletinu VÚRH, ve kterém jsou uveřejňovány výsledky rybářského výzkumu. Od roku 1991 až dosud rediguje odborný dvouměsíčník Rybníkářství, vydávaný Rybářským sdružením ČR. Toto profesní společenství vydalo také řadu drobných kulinářských tisků z pera R. Berky na podporu zařazení ryb do našeho jídelníčku. Jejich autor stále sbírá recepty na rybí delikatesy a sleduje tradiční i moderní přístupy k úpravě ryb. Patří také mezi zakladatele a je mnohaletým organizátorem Vodňanských rybářských dnů, které se letos konaly již po osmnácté. Profesní činnost R. Berky byla a stále je velmi bohatá. Přesto není předmětem předkládaného článku, protože, jak již bylo v úvodu naznačeno, není to jeho profese jediná.

 

R. Berka vyrostl v domě čp. 2 na vodňanském náměstí. Každodenní pohled na pravidelnou plochu tohoto malebného místa čilého městského ruchu a změn utvářel spolu s vlivem rodiny (tatínek krejčí byl jeho vzorem, stejně jako oblíbený strýc učitel) jeho celoživotní vztah k rodnému městu. Zájem o historické i aktuální dění ve Vodňanech se po dobu 16 let odrážel v jeho charakteristických sloupcích na titulní straně Vodňanských novin, ale i v řadě vyprávění, ve vzpomínkách či drobných kurzívkách pod značkou -er-. Zájemce si většinu z nich v průřezu desetileté tvorby v domovském periodiku může přečíst v publikaci Vodňanské kapky času 2002.

 

Odborná práce v dokumentačním oddělení VÚRH ho přivedla také k historii rybářství – zabýval se dostupnými historickými prameny (Jihočeské rybníkářství : výběr historických dokumentů 1988) a osobnostmi (Biografie osobností českého rybářství 1986, Kdo byl kdo v českém a moravském rybářství 2006). V roce 1977 byla otevřena nová expozice Vývoj rybářství na zámku Ohrada. Její autor Ing. Jiří Andreska úzce spolupracoval i s R. Berkou, který je autorem řady fotografií zde stále vystavených. Zkušenosti měl již z vodňanského muzea, ve kterém spolu s jeho tehdejším ředitelem Milošem Veselým připravil scénář a fotografickou dokumentaci pro expozici rybářství nejdříve v přízemí a později v 1. patře bývalé synagogy. Jejich spolupráce se velmi kladně odrazila v obsahu tří čísel nového muzejního sborníku Vodňany a Vodňansko z let 1969 – 1971. Toto periodikum bylo obnoveno v roce 1992 a stále vychází.

 

Přirozeným vyústěním získaných poznatků jsou publikace, zahrnující rybářskou minulost rodného města. Roku 1970 v edici Městského muzea Vodňany vydal Vývoj rybničního hospodářství na Vodňansku a v roce 1986 při příležitosti 650 let bývalého královského města Vodňan knihu Vodňanská rybářská minulost a přítomnost. Ke stejnému výročí R. Berka za spolupráce s Jiřím Pazderou, ředitelem Městského muzea a galerie Vodňany, napsal knihu Vodňany : 650 let města 1336 – 1986, shrnující historii do tehdejší současnosti. Podobně navázal v roce 2000 v publikaci Vodňanská zastavení na přelomu milénia v autorském týmu společně s Jiřím Pazderou a Jiřím Louženským.

 

Jeho soustředěné hledání nových témat z historie Vodňan a zpracovává životních osudů osobností tohoto města přineslo za posledních deset let řadu rukopisů, které jsou k dispozici v archivu muzea nebo příležitostně publikovány v muzejních periodikách (Vodňany a Vodňansko, Výběr aj.). Na nejvzdálenější místo ho zavedl Příběh amerických Vodňan : stopy našich předků v Jižní Dakotě. V loňském roce připravil k vydání drobnou publikaci Dvořákova tiskárna : fenomén Vodňan první poloviny 20. století při příležitosti 100. výročí založení významného podniku ve městě. Knížka vyšla za podpory vnuka zakladatele tiskárny.

 

Městské muzeum a galerie Vodňany našlo v panu R. Berkovi kmenového autora své publikační činnosti. V roce 2005 sestavil z dostupných periodik faktografickou publikaci Vodňany v období první republiky 1918 – 1938 (ze zpráv dobového tisku). Poslední novinkou vydanou v letošním roce jsou Vodňany literární, výtvarné, hudební. V této knize si autor splnil svůj sen o postupném zpracování a zpřístupnění informací o kulturním fenoménu rodného města. Tiskařská čerň ještě nezaschla a R. Berka již velmi důkladně hledá veškeré dostupné informace pro svou novou knihu … Jistě nás překvapí obsahem, ne však kvalitou, protože jeho knihy patří do pokladnice města Vodňan.

 

Rudolf Berka oslavil v letošním roce 75. narozeniny. Blahopřeji mu za nás muzejníky k tomuto životnímu jubileu, přeji mu za nás Vodňanské zdraví a pohodu a děkuji mu za nás čtenáře za vše, co pro nás objevil a ještě objeví v pestré historii rodného města.