Stručný životopis Františka Heritese

František HERITES se narodil 27. února 1851 jako syn lékárníka a purkmistra města Vodňan. Byl třetí z deseti sourozenců. Po otci převzal lékárnickou praxi. Záhy se však u něj projevuje nadání spisovatelské, a tak se mag. pharm. František HERITES stává spisovatelem. Od pultu lékárnického odbíhá do pokojíku za lékárnou, aby literárně tvořil. Tam píše svoje nejkrásnější povídky, které plní sloupce tehdejších časopisů, hlavně Lumíra, od roku 1879 Květy a počínaje rokem 1880 v Národních listech. Knižně vyšly povídky roku 1882 pod titulem "Z mého herbáře". Literárně Fr. HERITES vystupoval od roku 1869 a to nejprve básněmi a básnickými překlady. Brzy se obrátil výhradně k próze a vynikl v drobné a intimnější povídce. První jeho kniha Arabesky a kresby, díl I. vyšla v Salonní bibliotéce u J. Otty roku 1880, v době počátečních styků s Juliem Zeyerem. Než se osobně seznámili, vyměnili si několik dopisů. Oba lumírovci se znali ze svých prací uveřejňovaných v Lumíru. K osobnímu seznámení došlo v Liboci u Prahy, kam HERITES zajel, aby se osobně seznámil s literáty, s nimiž se setkával v sloupcích Lumíra. Jak píše HERITES ve Vodňanských vzpomínkách, zajel s básníkem Josefem Sládkem jednoho dne k večeru do Hvězdy, kde Julius Zeyer žil v rodinné vile s matkou. Tehdy však se stěhoval do Prahy a HERITES ho zastihl mezi haldami knih po zemi rozložených. Zeyer opouštěl místa, kde básnil "Vyšehrad", dával sbohem bílému domu ve staré zahradě. Zeyer svrchovaně nešťasten z úmrtí matky, prodejem domu v Mariánské ulici, Libocká vila odevzdána mladšímu bratrovi, pronásledován neúspěchy v literatuře, znechucen pražskou společností, hledá na venkově místo, kde by mohl v klidu pracovat. HERITES v té době tak tragické pro Zeyera nalézá pravý tón k jeho duši. Zeyer i HERITES v mnohém si byli blízcí, a proto jejich přátelství, i když prošlo různými fázemi, bylo hluboké a stálé. Především cit obou se shodoval v lásce k drahé naší otčině, její blaho, její rozkvět mocně jim ležel na srdci. Oba trpěli malostí našich poměrů a toužili do světa nabrat dechu. Oba byli proti nízké průměrnosti a prospěchářství, oba byli zbožní a věřili v svého Boha a v život věcí.

V roce 1896 se HERITES stěhuje do Prahy. V roce 1899 se do Prahy stěhuje také již nemocný Zeyer ......

 

Božena HERITESOVÁ