Podoby loutky

 

 

Historie vzniku loutkového divadla sahá až do 3. století př. n. l. a předchůdce dnešních loutek lidé nalézali v přírodě (větev, kořen) a v obrazech vytvářených samotným člověkem (stín). Lidská fantazie se nezalekla žádného dostupného materiálu. Loutky se vyřezávaly nejen ze dřeva, ale i z kůže řady zvířat (buvola, kozy, velblouda), vytvářely se z rozličných textilních materiálů i papíru. Jednotlivé národy vytvořili specifické postavy – např. v Indii Vidúšaka, v Anglii Punche a Judy, v Rusku Petrušku, v Německu Kaspera a u nás Škrholu, Kašpárka i dnes světoznámého Spejbla a Hurvínka. Loutka se stala inspirací pro řadu výtvarníků (Lada, Aleš, Wenig, Svolinský, Sucharda aj.), loutkové divadlo patřilo mezi aktivní činnosti spolků (Sokol, Orel aj.) a posilovalo vždy národní vědomí (národní obrození). Tyto skutečnosti vedly paní Věru Bělochovou, pedagožku ZUŠ Strakonice k předložení tématu „Podoby loutky“ svým žákům. Možnosti ztvárnit z různých materiálů svou představu loutky, barevného oblečení, divadelních scén i opony se děti snažily využít v širokém rozsahu. Současná výstava ve vodňanském infocentru je průřezem nejen jejich prací na dané téma, ale je také procházkou historickým vývojem loutkového divadla a výletem do cizokrajných míst naší zeměkoule s tradicí loutkaření. Vzhledem ke stále živé loutkářské tradici ve Vodňanech má uvedená prezentace své opodstatněné místo ve zdejší kulturní nabídce. Navíc umožňuje její předkladatelce vstupovat s žáky do fantazijního světa dětství i divadla a pomyslně se navracet ke svým vodňanským kořenům. Výstava potrvá do 27. června 2010.

 

J. Velková