300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci
Jihočeský sborník historický, 73, 2004, s. 289 - rubrika Zprávy
Autorka příspěvku: Zdeňka Prokopová
300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci
Setkání ve formě odborného semináře při příležitosti 300. výročí vysvěcení lomeckého chrámu roku 1704 proběhlo 14. září 2004 v prostorách Městského muzea a galerie ve Vodňanech, které bylo pořadatelem této příjemné komorně laděné akce. V rámci semináře, kterému předsedala Pavla Stuchlá, vystoupilo deset referujících s příspěvky, vztahujícími se převážně k různým aspektům dějin mariánského poutního místa Lomec, případně k dalším tématům z oblasti mariánské úcty, poutnictví a hmotné kultury poutních míst. Všechny přítomné pozdravil v průběhu jednání českobudějovický biskup Jiří Paďour, který se této akce zúčastnil v roli posluchače. Program byl doplněn prohlídkou vodňanské synagogy, kde přítomné badatele oprávněně zajal vystavený rozměrný obraz Panny Marie Montserratské, pocházející z vodňanského kostela. Seminář byl zakončen exkurzí na poutní místo Lomec.
Martin Weis v úvodním referátu pohovořil obecně o významu poutí a o jejich duchovním rozměru. Poté následoval analytický příspěvek Jiřího Fröhlicha, který byl věnován raně středověkému pohřebišti na Lomci. Další referující, František Kubů, zaměřil ve faktograficky laděném referátu Buquoyové a Libějovice svoji pozornost na šlechtický rod, který byl zakladatelem poutního místa Lomec. Zajímavý srovnávací pohled na krajová poutní místa Lštění, Skočice a Lomec v době baroka podala Pavla Stuchlá. Na tento příspěvek vhodně navázala další referující - Jana Koutná, která se zaměřila na velmi důležitý aspekt barokních poutních kultů - na vazbu městské komunity k určitým poutním místům. Tuto skutečnost přiblížila především na příkladu Netolic a jejich vztahu k Lomci a dalším poutním místům. Jan Royt zaměřil svůj poutavý výklad, bohatě doplněný obrazovým materiálem, na ikonografii poutních míst. Pozornost vzbudil velmi zajímavý příspěvek Pavla Štěpánka, který ve svém výkladu přiblížil, jak se projevily španělské vlivy ve vzhledu poutního kostela na Lomci. Nad zemskými a krajovými souvislostmi mariánské úcty na počátku 18. století se ve svém obecněji laděném příspěvku zamýšlel Martin Gaži. Proměny zbožného putování na mariánská poutní místa v jižních Čechách ve 20. století přiblížila z etnografického hlediska Ludmila Ourodová. Jednání uzavřel referát Víta Honyse zaměřený na historii varhan z mariánského poutního místa Dobrá Voda u Nových Hradů a obecně na problematiku varhan v poutních kostelích v jižních Čechách.
Seminář přinesl řadu zajímavých příspěvků a badatelských podnětů. Všechny referáty budou zahrnuty do připravovaného sborníku.
Autorka příspěvku: Zdeňka Prokopová
300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci
Setkání ve formě odborného semináře při příležitosti 300. výročí vysvěcení lomeckého chrámu roku 1704 proběhlo 14. září 2004 v prostorách Městského muzea a galerie ve Vodňanech, které bylo pořadatelem této příjemné komorně laděné akce. V rámci semináře, kterému předsedala Pavla Stuchlá, vystoupilo deset referujících s příspěvky, vztahujícími se převážně k různým aspektům dějin mariánského poutního místa Lomec, případně k dalším tématům z oblasti mariánské úcty, poutnictví a hmotné kultury poutních míst. Všechny přítomné pozdravil v průběhu jednání českobudějovický biskup Jiří Paďour, který se této akce zúčastnil v roli posluchače. Program byl doplněn prohlídkou vodňanské synagogy, kde přítomné badatele oprávněně zajal vystavený rozměrný obraz Panny Marie Montserratské, pocházející z vodňanského kostela. Seminář byl zakončen exkurzí na poutní místo Lomec.
Martin Weis v úvodním referátu pohovořil obecně o významu poutí a o jejich duchovním rozměru. Poté následoval analytický příspěvek Jiřího Fröhlicha, který byl věnován raně středověkému pohřebišti na Lomci. Další referující, František Kubů, zaměřil ve faktograficky laděném referátu Buquoyové a Libějovice svoji pozornost na šlechtický rod, který byl zakladatelem poutního místa Lomec. Zajímavý srovnávací pohled na krajová poutní místa Lštění, Skočice a Lomec v době baroka podala Pavla Stuchlá. Na tento příspěvek vhodně navázala další referující - Jana Koutná, která se zaměřila na velmi důležitý aspekt barokních poutních kultů - na vazbu městské komunity k určitým poutním místům. Tuto skutečnost přiblížila především na příkladu Netolic a jejich vztahu k Lomci a dalším poutním místům. Jan Royt zaměřil svůj poutavý výklad, bohatě doplněný obrazovým materiálem, na ikonografii poutních míst. Pozornost vzbudil velmi zajímavý příspěvek Pavla Štěpánka, který ve svém výkladu přiblížil, jak se projevily španělské vlivy ve vzhledu poutního kostela na Lomci. Nad zemskými a krajovými souvislostmi mariánské úcty na počátku 18. století se ve svém obecněji laděném příspěvku zamýšlel Martin Gaži. Proměny zbožného putování na mariánská poutní místa v jižních Čechách ve 20. století přiblížila z etnografického hlediska Ludmila Ourodová. Jednání uzavřel referát Víta Honyse zaměřený na historii varhan z mariánského poutního místa Dobrá Voda u Nových Hradů a obecně na problematiku varhan v poutních kostelích v jižních Čechách.
Seminář přinesl řadu zajímavých příspěvků a badatelských podnětů. Všechny referáty budou zahrnuty do připravovaného sborníku.
