Nemelem, nemelem 13. díl
Od podzimu roku 2003 jsme shromaždovali podklady pro tento seriál, fotili jsme a pochybovali, jestli to zvládneme. Žádné velké zkušenosti jsme neměli, ale nakonec rozhodlo, že (jak pronesl Eman Koritta) ti, o kterých jsme psali, si to rozhodně zaslouží. A také úžasná sestava dvanácti mlýnů jistě stojí za pozornost. Jsme přesvědčeni o tom, že mnozí z nás o těchto mlýnech vůbec nevěděli, natož aby je zhlédli ve skutečnosti. Byli bychom snílky, kdybychom zde chtěli udělat vzpomínkovou trasu z historie mlýnů a turisticky ji využít. A tak si jen přejeme, aby dnes nabízená nová cesta ke Korittům s průtahem na Radčice a Chvaletice, kde je otevřena stylová restaurace U roubené studny, sloužila alespoň nám, kteří zde v blízkosti žijeme.
Závěrem se také chceme omluvit, že jsme tak dlouhým seriálem pokrývali stránky Vodňanských novin. Jestli jsme v něm udělali nějaké chyby, promiňte nám, prosím. Dělali jsme to rádi a bez nároku na jakoukoliv odměnu, a tento materiál předáme do archivu našeho muzea.
Děkujeme. Autoři Karel Řehoř a Emanuel Koritta
Redakce VN děkuje oběma autorům. Pan Řehoř už si to, bohužel, nepřečte. Je nám to moc líto.
MLÝN ROŽBOUDŮ – POZDĚJI VLČKŮ U SVINĚTIC
Po majitelích mlýna je nazván i přilehlý rybník „Rožbouďák“. Na rozdíl od předešlých krašlovických mlýnů je to stylem mlýn staršího typu, o takových jsme psali v začátcích seriálu. Mlýn měl v minulosti velkou zemědělskou základnu celého Bavorovska a dařilo se zde dobrému mlynáři. Nezapomenutelné prý (podle vyprávění dětí mlynářské chasy) byly buchty paní mlynářky. Jejich velikost byla tři kusy na pekáč, a každý, kdo ve mlýně pracoval, je dostal ke kávě z cikorky. Své první aktivity zde rozvíjel největší vodňanský podnik Jihočeská drůbež – nejdříve výkrm kuřat a později autodílny, kde se opravoval celý dopravní park podniku. Mnoho bylo přestavěno a tak z původního mlýna zbylo jen velmi málo. Dnes je zde nájemcem firma Strnad Vodňany, ale při naší návštěvě jsme našli objekt zamčený, byla sobota.
Závěrem se také chceme omluvit, že jsme tak dlouhým seriálem pokrývali stránky Vodňanských novin. Jestli jsme v něm udělali nějaké chyby, promiňte nám, prosím. Dělali jsme to rádi a bez nároku na jakoukoliv odměnu, a tento materiál předáme do archivu našeho muzea.
Děkujeme. Autoři Karel Řehoř a Emanuel Koritta
Redakce VN děkuje oběma autorům. Pan Řehoř už si to, bohužel, nepřečte. Je nám to moc líto.
MLÝN ROŽBOUDŮ – POZDĚJI VLČKŮ U SVINĚTIC
Po majitelích mlýna je nazván i přilehlý rybník „Rožbouďák“. Na rozdíl od předešlých krašlovických mlýnů je to stylem mlýn staršího typu, o takových jsme psali v začátcích seriálu. Mlýn měl v minulosti velkou zemědělskou základnu celého Bavorovska a dařilo se zde dobrému mlynáři. Nezapomenutelné prý (podle vyprávění dětí mlynářské chasy) byly buchty paní mlynářky. Jejich velikost byla tři kusy na pekáč, a každý, kdo ve mlýně pracoval, je dostal ke kávě z cikorky. Své první aktivity zde rozvíjel největší vodňanský podnik Jihočeská drůbež – nejdříve výkrm kuřat a později autodílny, kde se opravoval celý dopravní park podniku. Mnoho bylo přestavěno a tak z původního mlýna zbylo jen velmi málo. Dnes je zde nájemcem firma Strnad Vodňany, ale při naší návštěvě jsme našli objekt zamčený, byla sobota.
