Vít Fučík - Kudlička
Legenda o ptačím muži
Jméno "prvního českého aviatika" Víta Fučíka (1719 - 1804), který žil v hájovně na samotě Klůs (obec Strpí) nedaleko Vodňan je velmi známé mezi leteckými příznivci. Poprvé se v časopise o něm objevila zmínka v roce 1861 a od té doby se objevují články v různých novinách a kalendářích. Příběh inspiroval několik spisovatelů a legenda o muži létajícím přibližně v letech 1760 - 90 se stala předlohou i pro dětský televizní film. Profesionální i amatérští regionální historikové se snažili dokázat pravdivost tvrzení, že úspěšné letecké pokusy V. Fučíka časově předběhly vypuštění balónu bří Montgolfierů v roce 1783. Ministerstvo národní obrany Československa ve 20. letech 20. století společně s Historickým ústavem vojenským provedlo šetření ve vodňanském i třeboňském archivu. Byly též sepsány vzpomínky občanů z Vodňan a okolí na vypravování prarodičů. Muž toho jména v určený čas a na určeném místě skutečně žil, ale naplnění snu o prvním vzletu člověka se nepotvrdilo přímými doklady. Je to však důkaz, že V. Fučík nelétal?
Text nejstarší zatím zjištěné tiskové zprávy o Vítu Fučíkovi
Křídlo ptačí Můj otec, Václav Špatný, 85 let stár, v Skočicích u Vodňan bydlící, mně vypravoval, že žil před mnoha lety na samotě "Klůs", od blízkého lesa Klůs tak nazvané, na bývalém panství Libějickém člověk, jménem Vít Fučík, kterého okolní lid "Kudličkou" jmenoval. Sám od sebe se naučil truhlářství a řezbářství, a poněvadž se již co mladý pasák ustavičně řezáním kudličkou na pastvě zanášel, byl nazván "Kudličkou". Byv již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla, pustil se do povětří, lítal a když letěl přes rybník, nemohl již vydržeti dýchati, musel se tehdy nad okrajkem rybníka na zem spustiti, aby se v rybníce neutopil. Pohřben jest na Bílé Hůrce v okresu Budějovickém. Snažně žádám, aby mně někdo z tamního okolí podal životopis dotčeného výtečného samouka. Vydavatel. Zábavy myslivecké, 1861, s. 21 -22. (Vydané od Františka Špatného, Svazeček V., V Praze. Tisk a papír Karla Bellmanna. 1861. Vydavatel bydlí na Smíchově v č. p. 216)
Předvolání Víta Fučíka k hrdelnímu soudu do Písku
Velešlechetní, ctihodní a učení, obzvláště milí páni a přátelé! Poněvadž veleslavná Královská apelační komora dne 18. min. m. července nalezla a dnešního dne na vědomost dala, že skrze zavedené vyšetřování spoluúčasti na modlitbách ku Sv. Koruně či Krištofovi dílem obžalovaní a dílem zjištění spoluviníci, jmenovitě: Josef Riedl a Jiří Kozlík z Vodňan, neméně Josef Štika, Vojtěch Krump a Vít Fučík z panství Libějovice, k hrdelnímu soudu ve zdejším král. městě Písku opětovně mají býti dodáni, aby u něj mohli býti dále souzeni. Nechť magistrát neopomene tyto osoby 17. t. m. časně ráno zcela jistě sem dopraviti a tyto zdejšímu již zpravenému hrdelnímu soudu předati. Dáno na Prácheňském krajském úřadu v Písku dne 12. srpna 1780. Ustanovený král. hejtman Prácheňského kraje Lorenz von Gamsenberg.
Jméno "prvního českého aviatika" Víta Fučíka (1719 - 1804), který žil v hájovně na samotě Klůs (obec Strpí) nedaleko Vodňan je velmi známé mezi leteckými příznivci. Poprvé se v časopise o něm objevila zmínka v roce 1861 a od té doby se objevují články v různých novinách a kalendářích. Příběh inspiroval několik spisovatelů a legenda o muži létajícím přibližně v letech 1760 - 90 se stala předlohou i pro dětský televizní film. Profesionální i amatérští regionální historikové se snažili dokázat pravdivost tvrzení, že úspěšné letecké pokusy V. Fučíka časově předběhly vypuštění balónu bří Montgolfierů v roce 1783. Ministerstvo národní obrany Československa ve 20. letech 20. století společně s Historickým ústavem vojenským provedlo šetření ve vodňanském i třeboňském archivu. Byly též sepsány vzpomínky občanů z Vodňan a okolí na vypravování prarodičů. Muž toho jména v určený čas a na určeném místě skutečně žil, ale naplnění snu o prvním vzletu člověka se nepotvrdilo přímými doklady. Je to však důkaz, že V. Fučík nelétal?
Text nejstarší zatím zjištěné tiskové zprávy o Vítu Fučíkovi
Křídlo ptačí Můj otec, Václav Špatný, 85 let stár, v Skočicích u Vodňan bydlící, mně vypravoval, že žil před mnoha lety na samotě "Klůs", od blízkého lesa Klůs tak nazvané, na bývalém panství Libějickém člověk, jménem Vít Fučík, kterého okolní lid "Kudličkou" jmenoval. Sám od sebe se naučil truhlářství a řezbářství, a poněvadž se již co mladý pasák ustavičně řezáním kudličkou na pastvě zanášel, byl nazván "Kudličkou". Byv již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla, pustil se do povětří, lítal a když letěl přes rybník, nemohl již vydržeti dýchati, musel se tehdy nad okrajkem rybníka na zem spustiti, aby se v rybníce neutopil. Pohřben jest na Bílé Hůrce v okresu Budějovickém. Snažně žádám, aby mně někdo z tamního okolí podal životopis dotčeného výtečného samouka. Vydavatel. Zábavy myslivecké, 1861, s. 21 -22. (Vydané od Františka Špatného, Svazeček V., V Praze. Tisk a papír Karla Bellmanna. 1861. Vydavatel bydlí na Smíchově v č. p. 216)
Předvolání Víta Fučíka k hrdelnímu soudu do Písku
Velešlechetní, ctihodní a učení, obzvláště milí páni a přátelé! Poněvadž veleslavná Královská apelační komora dne 18. min. m. července nalezla a dnešního dne na vědomost dala, že skrze zavedené vyšetřování spoluúčasti na modlitbách ku Sv. Koruně či Krištofovi dílem obžalovaní a dílem zjištění spoluviníci, jmenovitě: Josef Riedl a Jiří Kozlík z Vodňan, neméně Josef Štika, Vojtěch Krump a Vít Fučík z panství Libějovice, k hrdelnímu soudu ve zdejším král. městě Písku opětovně mají býti dodáni, aby u něj mohli býti dále souzeni. Nechť magistrát neopomene tyto osoby 17. t. m. časně ráno zcela jistě sem dopraviti a tyto zdejšímu již zpravenému hrdelnímu soudu předati. Dáno na Prácheňském krajském úřadu v Písku dne 12. srpna 1780. Ustanovený král. hejtman Prácheňského kraje Lorenz von Gamsenberg.
Z knihy - Václav Rypl: Z dějin naší vzduchoplavby, 1927
