Recenze - 300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci

Folia Historica Bohemica 22, 2006, s. 328 - 329. (Recenzent Jiří Mikulec)

Poutní místo Lomec (asi 6 km jižně od Vodňan) vzniklo z rozhodnutí a na náklady buquoyské vrchnosti na samém sklonku 17. století. Kopie milostné sošky Panny Marie Foyenské, umístěná v pozoruhodném vrcholně barokním kostele centrálního půdorysu, záhy získala značnou oblibu u věřících ze širokého okolí. V 18. a v 19. století patřil Lomec  k velmi oblíbeným regionálním poutním místům. Třísté výročí vysvěcení kostela se stalo nejen podnětem k církevním oslavám, ale i k výstavě a především k odbornému zasedání uspořádanému Městským muzeem a galerií ve Vodňanech.

Sborník obsahuje celkem třináct příspěvků, které jsou věnovány jak historii poutního místa na Lomci, tak i širším souvislostem jeho existence. V úvodním textu píše Martin Weis o poutní tradici v římskokatolické církvi. Po tomto obecném, nepříliš náročném a spíše kompilativním úvodu jsou zařazené studie, z nichž většina představuje pravý opak - jsou založené na původním historickém výzkumu, podávají jeho výsledky či zobecnění. První část sborníku tvoří dvě studie k historickým souvislostem Lomce. Jiří Fröhlich pojednává o raně středověkém mohylovém pohřebišti nedaleko tohoto poutního místa, František Kubů informuje o majetkovém zázemí rodu Buquoyů v jižních Čechách a o jejich držbě Libějovic, panství, do kterého Lomec patřil.

Další zajímavý oddíl je věnován samému Lomci, ovšem v širším regionálním kontextu a také v delším časovém období. Editorka sborníku a současně i spiritus agens vodňanského sezení, Pavla Stuchlá, věnovala faktograficky hutný příspěvek vzniku a provozu tří významných barokních poutních míst v prachatickém vikariátu - Lomci, Skočicím a Lštění. Na vztah netolických měšťanů k poutním místům v okolí jejich města (a tedy i k Lomci) v 18. století upřela pozornost Jana Koutná. Na ni navázal Bohumil Tetour, jenž ve své studii pokračoval v poznávání obliby lomeckých poutí ve druhé polovině 19. století. Otázce poutí v jižních Čechách v průběhu bouřlivého 20. století věnovala stručný přehled Ludmila Hronková-Ourodová.

Následující studie jsou zaměřeny na umělecké a uměleckohistorické aspekty poutních míst. Jan Royt podává promyšlenou typologii barokních poutních komplexů, které vznikaly a existovaly v Čechách. Martin Gaži se s použitím literárních památek zamýšlí nad mariánskou úctou v první polovině 18. století v kontextu zemském a (na příkladu Prácheňska) regionálním. Pavel Štěpánek nabízí zajímavý pohled na španělské inspirace, jež zřejmě ovlivnily vznik i podobu lomeckého poutního místa. Příspěvek Víta Honyse hledá na pozadí zprávy o restauraci varhan v poutním kostele Panny Marie v Dobré Vodě u Nových Hradů souvislosti vzniku těchto barokních nástrojů v jižních Čechách a při této příležitosti se autor zamýšlí i nad Lomcem.

Závěr sborníku se trochu vymyká z předchozích historických pojednání, je věnován řádu, jenž na počátku 70. let 20. století našel na Lomci útočiště. Text posledního příspěvku se týká působení řádových sester (Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka), autorkou je S. M. Ludmila Lovečková. Po tomto příspěvku následuje fotografická příloha, která dokumentuje jak slavnosti konané na Lomci u příležitosti 300. výročí vysvěcení kostela, tak i vlastní odborné zasedání.

Celkově lze anotovaný sborník z vodňanského sympozia označit za přínosný příspěvek k dějinám barokních poutí. Mohl by také posloužit jako názorná ilustrace známého faktu, že totiž podrobnější pohled na "pouhou" regionální tematiku, pokud je nápaditě strukturován a zasazen do širších souvislostí, může snadno onu regionalitu překročit. Lomec studovaný v historickém, územním, ale i uměleckohistorickém kontextu není jen jedním ze stovek poutních míst, značně oblíbených v době baroka. Ve sborníku se zároveň stává i tematikou, která umožňuje nahlédnout do mentality barokního náboženského života, stejně jako do myšlenkového světa jeho aktérů.

Pavla STUCHLÁ (ed.), 300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci. Sborník příspěvků z odborného semináře konaného dne 14. září 2004 v Městské galerii ve Vodňanech u příležitosti kulatého výročí vysvěcení chrámu, Vodňany, Městské muzeum a galerie ve Vodňanech 2005, 158 s.