František Korbel

Fotografovat jsem začal nenápadně a jakoby náhodou někdy ve dvaceti letech. Běžné snímky dětí, rodiny, z Tater nebo od moře. Ale už brzy nato jsem poznal Járu Novotného a zblízka sledoval proměny jeho fotek od prvních portrétů a aktů ke stále vytříbenějším kompozicím a cyklům. Několikrát jsem byl i jejich účastníkem a nechyběl jsem na výstavách fotek a obrazů. Tak se mi vytvářela představa o vhodných kompozicích, námětech i vnitřních - osobních důvodech proč malovat nebo fotografovat a jaké náměty. Tím dalším impulzem byla po roce 1989 možnost cestovat po Evropě téměř bez omezení a lacino, jako železničář s volnou jízdenkou. První byla Itálie a musím říci, že mě její antické, středověké i přírodní památky stále přitahují. Dalšími výraznými lokalitami se pro mě stalo Norsko a Bretaň a tam se také můj zájem, asi natrvalo, obrátil od výtvorů lidských k přírodním. Celkům - tedy krajinám a ještě více k jednotlivým "obyvatelům Země". Především to jsou stromy ve všech podobách a detailech. jejich podobnosti, vazby až mystické, s člověkem i naprostá odlišnost daná mlčenlivostí, věkem a stabilitou jejich historie na rozdíl od té lidské. Ještě původnější a odolnější jsou samozřejmě kameny, sám základ našeho světa a i ony mají hlubokou historii soužití s člověkem od pazourků, jeskyň, nuragů a magických kruhů až po moderní stavby a pomníky.
Mám pocit, že neuškodím vyznění některých fotografií komentářem nebo citátem. Snad proto, že na cestách píšu souběžně deník nebo při dlouhých vlakových trasách čtu oblíbené autory připadá mi to logické. Ale určitě to nevím.

František Korbel
Narozen 1940 v Týně nad Vltavou. Zaměstnán jako soustružník a později vychovatel v Sezimově Ústí. Po roce 1969 přešel k ČSD, kde pracoval jako strojvedoucí a technik a od roku 1994 jako vlakvedoucí.
V té době se začal souvisleji věnovat fotografování krajiny. Řada motivů se naskytla při okružních vlakových cestách Evropou. Postupně přešel od snímků měst a lidí k přírodním motivům, hlavně stromům a kamenům v typických regionech jakými jsou Šumava a třeboňsko. Fotografie jsou doprovázeny texty nebo citáty.
Podstatná část výstavy je věnována krajině a detailním snímkům Jihočeské přírody.
Samostatné výstavy měl v Týně nad Vltavou, Jistebnici, Třeboni, Bechyni, Českých Budějovicích a několikrát v Táboře.