Pedagog, zakladatel galerie ve Vodňanech.

 

Dr. Blahomír Žahour se narodil ve Vodňanech 7. října 1889 a strávil tady své dětství, které třebaže bylo poznamenáno předčasnou ztrátou otce, bylo přece jenom bezstarostné a pěkné. Láska a vztah k rodnému městu na jihu Čech jej neopouštěla ani v dalších letech, kdy byl středoškolským profesorem v Příbrami, později v Praze a Chrudimi a dokonce i ve Vídni, kde od roku 1922 působil na českém gymnáziu J. A. Komenského. Po hitlerovském obsazení Rakouska v roce 1938 se vrátil do Prahy. Fašisté po roce však s příslovečnou důkladností vyšetřili jeho vídeňskou mimoškolní činnost v čele české menšiny, perzekuovali jej, předčasně penzionovali a v roce 1944 dokonce uvěznili v koncentračním táboře Klettendorfu. Po válce byl jmenován ředitelem gymnázia v Praze 9.

 

V roce 1966 navštívil městské muzeum ve Vodňanech a snad tato návštěva urychlila jeho rozhodnutí. Celý svůj život byl velkým ctitelem a znalcem výtvarného umění. Jelikož byl bezdětný, rozhodl se, že daruje všechen svůj majetek, výsledek celoživotní práce jeho již zesnulé ženy Anny Žahourové i jeho vlastní, rodnému městu k vytvoření městské galerie. Začal shromažďovat obrazy vynikajících českých malířů a postupně je odevzdával vodňanskému muzeu.

 

Dne 25. prosince 1967 dostala vodňanská veřejnost vánoční dar. Shlédla poprvé 157 obrazů od 95 umělců, instalovaných ve třech uvolněných sálech radnice. Tehdejší městská rada ve Vodňanech, jako výraz úcty k nezištnému dárci, rozhodla, aby galerie ve svém názvu nesla jméno manželů Žahourových. Učinila tak po požáru v dubnu 1968. Po rekonstrukci prostoru galerie vznikly další sály pro vytvoření stálé expozice výtvarného umění i výstavních prostor. Byl tak dán základ a předpoklad pro rozvoj a činnost městské galerie. K slavnostnímu otevření nové instalace městské galerie došlo 8. června 1969.