Publicista. Ve svém rodišti vychodil dvouletou reálku a v roce 1865 odešel za bratrem do Saské Kamenice, kde pracoval jako tkadlec hedvábných látek a přilnul k sociálně demokratickému směru. Za prusko-rakouské války se nějaký čas zdržoval v Bavorsku (1866), poté odešel do Švýcarska, kde byl dělníkem ve Wettvyllu. Špatné pracovní podmínky ho vedly k vystěhování do USA (1867). V Clevelandu se začal učit lakýrníkem, ale po 4 týdnech učení opustil a pracoval jako dělník na stavbě, poté v továrně na vlněné látky v Rawenscaville ve státu Michigan. Pro špatné finanční podmínky se vrátil do Clevelandu, kde mu advokát J. Sýkora opatřil jednatelství v několika českých spolcích. Palda začal hrát ochotnické divadlo, psal do Slavie a Pokroku, v Pittsburku se přičinil o založení národního svobodomyslného spolku Slavoj (1868). Krátce pracoval v New Yorku u doutníkáře B. Krásy, poté několik měsíců v New Jersey ve výrobně hedvábných látek, opět v New Yorku si s V. Jandusem otevřel lahůdkářský obchod, opět přešel k doutníkářskví a do továrny na hedvábné látky (1868), kde se později stal dílovedoucím. Od r. 1870 redaktorem Národních novin v Chicagu. Pro nemoc se musel redaktorství vzdát, s Jandusem založil první české knihkupectví v New Yorku a vydal jedno číslo časopisu Lucerna - první pokus o české noviny v témž městě (1871). Po krachu podniku založil s B. Krásou drogistický (?) obchod. Zakladatel sociálně politického dělnického spolku v Clevelandu (1874), ve spolupráci s F. Škardou vydavatelem týdeníku Dělnické listy (1875-1879), s nímž roku 1877 přesídlil do New Yorku. Zde listy vycházely jako deník. V r. 1879 se léčil v Karlových Varech, po návratu do USA se živil přednáškami o Čechách a po krátkém pobytu v San Francisku se přestěhoval do Cedar Rapids, kde založil prosperující doutníkovou živnost. V té době se rozešel s Marxovými a Lassalovými myšlenkami socialismu. V 80. letech redaktorem Chicagských listů, deníku věnovaného zájmům amerických Čechů. Členem Jednoty česko-slovanských podporujících spolků ve Spojených státech a redaktorem jeho měsíčníku Orgán bratrstva (1891). Na základě jeho návrhu založen Národní výbor v Cedar Rapidsích, jenž si dal za úkol sepsat dějiny českého národa v anglickém jazyce, vydávat obranný měsíčník The Bohemian Voice a sbírat statistická data o česko-amerických vystěhovalcích. Autorem publikací Základové vědomosti, Dějiny národní jednoty dělnictva, Komuna pařížská (1885), Čechové a jejich zápas za samosprávu (1896), O Husovi (1889), Čechové a jejich zápas o samosprávu (1886), Myšlenky o novém náboženství (1902) a Vzpomínky z dob minulých. Proslul jako temperamentní a výmluvný řečník.

Hankovec, Milan. Významní rodáci Strakonicka, Strakonice 2005, s. 240-241