Průmyslník. Vyučil se kovářem a po praxi v Cechách a Rakousku se vystěhoval do USA (1893). Praco­val v Clevelandu (stát Ohio), kde si roku 1895 otevřel vlastní kovárnu. V letech 1909 a 1916 ji rozšířil na továrny, které dodávaly klíče a kovové součástky jiným firmám, zvláště automobilkám The Vlchek Tool Co. Ty v 1. 1915 a 1917 zakcionalizoval (stal se jejich majitelem). Za první světové války dodával americkému vojsku součástky pro strojní pušky a podporoval český zahraniční odboj. Podporoval české spolky v USA i v rodné zemi. Čle­nem výboru pro technickou poradní službu ve Washingtonu, kam zvo­len r. 1917. Autorem svých pamětí, románů a povídek Povídka mého života (1929), Práce a odplata (1933), Náš lid v Americe (1935), Český vystěhovalec (básně, 1935), Sebrané americké povídky (1936), Za lepším životem (1938) a Z do­mova i ciziny (1946). Do českých a čechoamerických novin a časopisů přispíval i pod pseudonymy Brou­ček, Ferina, K. Rada apod. Režisé­rem a hercem hry Pramáti aneb Poslední rodu Borotínů.

Hankovec, Milan. Významní rodáci Strakonicka, Strakonice 2005, s. 370

• Pamětní deska - František Josef Vlček