Spisovatel a organizátor. Již ve svých 14 letech psal básnické a prozaické prvotiny, v 17 letech napsal drama Liduška. V průběhu světové války odveden na frontu, ale po několika měsících se vrátil zpět. Stal se náčelníkem vodňanského Sokola a po vzniku Československa odešel k pluku Stráže svobody, od něhož návrat v důsledku svého zranění. Napsal jednoaktovku Hubička a hru Sokolská pohádka. Vedení sokolské župy Jeronýmovy jej navrhlo na sokolského tajemníka do Nitry. Šálek však místo toho přijal nabídku místa menšinového tajemníka v Prachaticích. V této funkci psal do různých jihočeských i pražských novin, zároveň na nově zřízeném českém Gymnáziu v Prachaticích a na hospodářské škole učil tělocvik a organizoval všechny tělocvičné složky. Do té doby spadá vybudování tělocvičny a přestavba prachatického Národního domu. V té době vydal Příručku tělocviku, v níž se snažil podchytit středoškolský dorost pro myšlenku branné státnosti, dále Příručku pro starosty obce (myšleno sokolské). Tajemníkem České okresní péče o mládež v Prachaticích a delegátem zemského ústředí. Jeho činnost vyvrcholila vybudováním prvního domova sociální péče v jižních Čechách.
V r. 1933 získal první cenu „za nejcennější a nejkrásnější myšlenku k účelnému a krásnému provedení slavností a sbírek k dětskému dnu", která byla největším finančním příjmem pro Okresní péče a jejich zemské ústředí.

Hankovec, Milan. Významní rodáci Strakonicka, Strakonice 2005, s. 321