Duchovní, spisovatel, básník, vlastním jménem Walkenberger. Studiem pražské akademie získal hodnost bakaláře (1566) a 15 let působil ve školské službě. Kolem r.1574 rektorem latinské školy u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Asi téhož roku vysvěcen na kněze, r. 1575 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Volknperka. Farářem lochovským (1577), kaplanem u Zdeňka Kavky z Říčan v Broumově na Moravě (1578), poté proboštem některého kláštera v Uhrách, kaplanem u sv. Apolináře na Novém Městě pražském (1585-1588) a současně církevním správcem v Charvatcích u Budyně nad Ohří. Dále farářem v Brandýse nad Labem  (1589),  správcem církve v Mladé Boleslavi (1589), odtud odešel na faru do Božejova. Nějaký čas působil i v církevní správě Bohuslava z Michalovic ve Rvenicích (v 90.letech). V r. 1593 se obrátil na zástupce pražských měst s žádostí o ochranu proti administrátoru Fabiánu Rezkovi a papežskému legátu, kteří mu hrozili vypovězením z Království českého, neprohlásí-li přísežně, že Jan Hus byl v Kostnici spravedlivě odsouzen, že zachová poslušnost papeži a že se v učení o svátostech bude držet katolické církve. Krátký čas farářem u sv. Jindřicha na Novém Městě pražském (1594), pak u sv. Jiljí na Starém Městě. Od administrátora podobojí při univerzitě mistrů navrhován za kazatele do kaple Betlémské (1602). Přechodem k podobojí proti sobě popudil římskokatolické kněze. Přes podporu Zdeňka z Lobkovic, nejvyššího kancléře, místo nezískal a stal se farářem v Praze u sv. Klimenta na Novém Městě pražském (1603). 

Hankovec, Milan. Významní rodáci Strakonicka, Strakonice 2005, s. 307-308

• Publikační činnost Jakuba Sofiána Vodňanského