Jihočeský básník Miloš Tůma

Dne 7. února 1915 se ve Vodňanech narodil jihočeský básník Miloš Tůma. První básně coby student Reálného gymnasia v Písku uveřejnil v časopise Gymnasion. Po ukončení studia ho práce soudního úředníka přivedla do Strakonic. Aktivní zájem o kulturu, regionální historii a národopis mohl rozvinout později v muzejní práci. V roce 1958 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea ve Strakonicích (nyní Muzeum středního Pootaví). Při zaměstnání o šest let později v Praze vystudoval obor muzejnictví. Coby muzejník je autorem řady historických a vlastivědných článků. Přibližoval archeologickou činnost strakonického muzea, probíhající výstavy a také jednotlivé sbírkové předměty – cenné dary. Psal medailonky jihočeských výtvarníků a spisovatelů.
Vracel se také do muzea v rodných Vodňanech. Metodicky napomáhal jeho rozvoji a úzce spolupracoval s jeho tehdejším ředitelem Milošem Veselým i s jeho nástupcem Jiřím Pazderou. Dne 8. června 1969 slavnostním projevem zahájil obnovenou činnost městské galerie po ničivém požáru místní radnice. Vernisáže se zúčastnilo 425 návštěvníků a přítomen byl také zakladatel vodňanské galerie PhDr. Blahomír Žahour. Knihovna Městského muzea a galerie uchovává soubor básnických sbírek a knih pilného literáta Miloše Tůmy.

V tvůrčí práci se inspiroval rodným krajem, přírodou a každodenní prací. Pozornost věnoval všedním věcem i staletým tradicím a příběhům. Ve svých básních popisoval oblíbená místa – milovanou řeku Otavu, město svého dospělého života – Strakonice, i město mládí a literárních začátků – Písek… První sbírku Všední květy vydal v roce 1932. Následovaly další – Žeň (1933), Oči v hlubinách (1934), Hořko na dně (1936), Země okolo člověka (1939), Kraj dýchal večerem (1941), Erb pod liliemi (rukopis 1941), Dílna na nebesích (1945), Polesí Rezavý les (1965), Zavolal mne život (1973) a Podvečer (1975). Jeho básně byly často zhudebňovány. Tenké sbírce básnických pověstí Okolo Strakonic, poprvé vydané v roce 1958, a jejímu autorovi nedávno vzdal hold soubor Pošumavská dudácká muzika v čele s vedoucím Tomášem Spurným, který v roce 2007 při křtu CD uvedl: „Sáhl jsem po sbírce s názvem Okolo Strakonic po dlouhé době znovu a užasl jsem nad tím, jak tyto básně, psané v duchu našich básníků – klasiků výborně korespondují s nahranými písněmi a dokonce i s atmosférou adventu, kdy si lidé vyprávěli za dlouhých večerů rádi různé historky a pověsti. Miloš Tůma byl podle mého názoru velmi nadaný a dobrý básník, za jeho éry ředitelování v muzeu se tu scházely neuvěřitelné osobnosti, měl řadu přátel umělců, spisovatelů, muzikantů. Tímto tedy chci zároveň vzdát i jemu hold a poděkování za literární odkaz.“  Miloš Tůma psal také knihy pro děti – Mámino srdce (1946), Děti, chcete říkanky? (1948), Co je les? (1973) a Medové království (1975). Řada básníkových knih vycházela opakovaně i ve výběrech poesie.

Výčet regionálních i literárních novin a časopisů, do kterých přispíval, je široký – Písecké listy, Jihočeský akademik, Zájmy Pošumaví, Prácheň, Literární kruh, Jihočeské listy, Jihočech, Otavan, Jihočeská pravda, Lidové noviny, Lidová demokracie, Květy aj. I do Vodňan posílal své básně učiteli Antonínu Pazderovi, který od roku 1939 vedl redakci dodnes ceněného vlastivědného časopisu Zlatá stezka.

Se strakonickým muzeem se Miloš Tůma rozloučil po bohatých jednadvaceti letech. Dlouho „nezahálel“. Dne 1. února 1980 se stal knihovníkem v dnešní Kolářově knihovně v Katovicích. Zde byl nablízku svým čtenářům. Okamžité literární nápady rychle načrtl na papír a vkládal do zásuvky pracovního stolu. Dne 12. srpna 1983 se básník a vodňanský rodák Miloš Tůma ve Strakonicích náhle rozloučil se světem, který měl bezesporu rád.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2015/2