Jak Vodňany přišly o rodáka

Dne 8. března t. r. jsme si mohli připomenout 155. výročí narození českého sochaře Františka Hergesela, autora např. Smetanova medailonku ve Smetanově síni pražského Obecního domu, ale také alegorií Numismatika a Heraldika v Národním muzeu. Ve stejný den kolegové z volyňského muzea zaslali do našeho muzea e-mail, ve kterém se dotazovali na pozůstalost uvedeného sochaře. Na hřbitově ve Volyni se nachází náhrobek od Hergesela a pracovníci tamního muzea hledají dokumentaci, která by mohla přispět k jeho zdárnému zrestaurování. Některé literární a internetové zdroje je nasměrovaly do Vodňan, protože je někdy uvádějí jako místo sochařova narození. Ve vodňanském muzejním archivu se ale žádná dokumentace nenachází. František Hergesel není uveden ani v knížečce Vodňanský Slavín, dr. Mostecký ho nezmiňuje ve svých dějinách Vodňan, pan Rudolf Berka ho nezařadil do publikace Vodňany literární, výtvarné a hudební. Příjmení Hergesel se nenachází ani v „Pamětech vodňanských domů“. Prostudování různých slovníků výtvarných umělců přesto přineslo i vodňanským muzejníkům poznání, že sochař se podle některých autorů v našem městě měl narodit. Nerozhodný výsledek pátrání potvrdilo také hledání v regionálním oddělení Jihočeské vědecké knihovny. Možný objev doposud přehlíženého rodáka odsunul veškerou muzejní činnost toho dne na později. Intentenzivně jsme hledali v další dostupné literatuře a pramenech. Známý Ottův slovník naučný nekompromisně uvádí jako místo narození Prahu a také údaje o Hergeselově životě, díle i jeho otci sochaři neobsahují žádnou vazbu na jižní Čechy. „Zalistování“ v internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni přineslo následné rozuzlení. Příjmení Hergesel v soupisu pokřtěných z inkriminovaného období v indexu narozených z let 1648 – 1899 není uvedeno. Dle záznamů v matrice narozených se ve městě Vodňany a ani na jeho předměstí nikdo dne 8. března 1857 nenarodil a nikdo nebyl pokřtěn. Skutečně velmi malou pravděpodobnost, že by se sochař František Hergesel mohl narodit ve Vodňanech, skrývá možnost jiného náboženského vyznání než je římskokatolické. Ponechme ji však dalším badatelům a važme si významných a dobrých rodáků, které máme.
J. Velková
(Smutek vodňanských muzejnic nad výsledkem hledání zaplašili naši kolegové krásnými růžemi, které nám neopomenou vždy o svátku žen věnovat.)

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, duben 2012, str. 14