Krátký i pestrý život spisovatele a dobrodruha

Český novinář a spisovatel Bohumil Havlasa se narodil 1. října 1852 v Bavorově. O místě jeho narození byl mezi regionálními historiky snad veden spor. K jeho zdárnému vyřešení a ukončení přispěl MUDr. Jan Antonín Mager, erudovaný genealog z Prachatic. Rod Havlasů pocházel ze Žíchovce nedaleko Strukovic nad Blanicí, kde budoucí spisovatel vyrostl. Gymnaziální studium přes pokusy na více místech nedokončil a v roce 1870 od zámečnického učení zběhl ke kočovnému divadlu. O dva roky později se stal studentem obchodního ústavu v Praze a následně v roce 1874 úředníkem. Již v létě toho roku vyslyšel výzvu v časopise Lumír a odjel na Šumavu podávat zprávy o kůrovcové kalamitě. Ani v pražské redakci Národních listů, kam ho přivedl Jan Neruda a bratři Grégrové, nevydržel. V srpnu 1875 odjel jako jejich zpravodaj na Balkán. Zde se aktivně zapojil do bojů povstalců proti Turkům. K návratu ho přiměl nedostatek peněz. Domů cestoval společně se spisovatelem J. Holečkem. Následující rok podnikl cestu do Paříže, navštívil Švýcarsko a Bavorsko. Nedostatek finančních prostředků ho přivedl ke změně politického postoje a vstoupil do redakce stranického deníku Staročechů Brousku. Válečná situace na Balkáně stále zneklidňovala však jeho dobrodružnou povahu. Na jaře 1877 se rozhodl účastnit rusko-turecké války jako ruský dobrovolník. O Velikonocích se rozloučil se svou matkou i dívkou, ale i s přáteli, mezi kterými nechyběl J. Neruda, O. Mokrý a F. Herites. Bratři Grégrovi mu věnovali pušku. Z číčenického nádraží odjel na Kavkaz. V Alexandropoli (dnes arménské město Gjumri) nastoupil k nižegorodskému dragounskému pluku. Odtud posílal frontové zprávy do Prahy. Dne 2. listopadu 1877 podlehl nákaze břišního tyfu ve vojenské nemocnici v Alexandropoli. B. Havlasa během svého krátkého života napsal několik próz a divadelních her. Za nejlepší dílo je považován román „Tiché vody“ – milostný příběh, jehož dějištěm je zámek v Dubu a jeho okolí. Byl literárním chráněncem V. Hálka. J. V. Sládek a S. Čech věnovali jeho památce básně. Mnozí napsali nekrokology. Dne 26. srpna 1886 bylo ve Vodňanech uspořádáno setkání spisovatelů. Společně navštívili Bavorov, Helfenburk a Strunkovice, kde byla odhalena pamětní deska od Jos. Maudra na Havlasově rodném domě. Mezi přítomnými umělci byl také J. Zeyer, který tehdy poprvé navštívil Vodňany.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 11/2017, s. 12.

Pamětní deska Bohumila Havlasy se nachází na jeho rodném domě čp. 19 (dříve čp. 89) v Prachatické ulici v Bavorově. Odhalena byla v roce 1927 při příležitosti oslav 75. výročí spisovatelova narození. Vytvořil ji akademický sochař Franta Kos z Prahy. Její odlitek (viz foto) se nachází ve sbírce Městského muzea a galerie Vodňany. V roce 1972 byla umístěna spisovatelova busta před domem jeho rodiny ve Strunkovicích nad Blanicí. Jejím autorem je sochař František Mrázek z Č. Budějovic.